Evropská komise zahájila v květnu minulého roku vůči České republice dvě řízení pro porušení Smlouvy z důvodu nesprávné transpozice směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (dále jen „Směrnice“). A nebyli jsme jediným státem EU, vůči kterému Komise v souvislosti s touto Směrnicí infringementové řízení zahájila. Obdobnou výzvu obdrželo dalších 19 zemí (Itálie, Belgie, Bulharsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Spojenému království, Dánsko, Estonsko, Irsko, Litva, Malta, Německo, Řecko, Slovinsko a Španělsko).
První řízení č. 2018/2025, které stále ještě probíhá, spadá do gesce MPO. Evropská komise v něm České republice vytýká, že aktualizovaná Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem, která je vnitrostátním programem provádění politiky pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem dle čl. 5 odst. 1 písm. a) Směrnice neobsahuje některé obsahové náležitosti požadované čl. 12 odst. 1 písm. g) a h) Směrnice.
Druhé řízení č. 2018/2035, které Evropská komise 25. července 2019 rozhodnutím Kolegia komisařů zastavila, spadalo do gesce SÚJB. České republice bylo vytýkáno, že nesplnila povinnosti, které pro ni vyplývají z čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce Směrnice, konkrétně že § 107 odst. 2 atomového zákona nesprávně uvádí, že dohoda mezi Českou republikou a jiným členským státem nebo třetím státem za účelem využívání úložišť má být v době přepravy radioaktivního odpadu „uzavřena“, přičemž Směrnice vyžaduje, aby tato dohoda byla „v platnosti“.
SÚJB se podařilo Evropskou komisi přesvědčit, že její doslovný gramatický výklad § 107 odst. 2 atomového zákona není výkladem správným. A že s ohledem na zásady, kterými se řídí transpozice unijních směrnic do vnitrostátního práva, a v kontextu ústavněprávního pořádku České republiky dosahuje český transpoziční právní předpis přesně toho výsledku, který Směrnice vyžaduje.