Konference

Dobrý den,

zajímám se o problematiku životního prostředí více než úplně laicky a méně než na úrovni odborných článků publikovaných v příslušných odborných časopisech.

Z medií vím o problematice jaderného odpadu. Nevím ale, jak jaderné palivo vlastně vypadá, jaký objem má jeden kilogram vyhořelého paliva, kolik kilogramů jaderného odpydu ročně "vyprodukuje" například JE Temelín, čtyři bloky myslím při normálním provozu.

Vystudovala jsem obor Ekologie a ochrana žp na Přf UK v Praze, v 9boru nepracuji a v současné době jsem souhrou nepříznivých vlivů na ÚP.

Mohlh (mohla) byste mi stručně přiblížit, mé otázky včetně toho, kde se palivo připravuje, jestli to není úplně tajné?

Děkuji, s pozdravem Mgr. Myra Zelinková


(Vložil(a): Anonym)

---

Vyhořelé jaderné palivo vypadá v zásadě stejně jako palivo čerstvé. Samotné palivo tvoří malé keramické tablety oxidu uraničitého (UO₂), které jsou naskládány do několik metrů dlouhých tenkých kovových trubek – palivových proutků. Ty jsou spojeny do palivových souborů. Pro představu, palivový soubor pro reaktor VVER-1000 v JE Temelín je dlouhý asi 4,5 m, obsahuje 312 palivových proutků a přibližně 0,5 t uranu. Obrázek a technické údaje lze najít například zde: https://westinghousenuclear.com/data-sheet-library/vver-1000-fuel-products/
Po několika letech provozu v reaktoru se tedy jeho vnější podoba zásadně nezmění. Zcela jiné jsou ovšem jeho vlastnosti – vyhořelé jaderné palivo je velmi radioaktivní, a ještě dlouhou dobu produkuje teplo. Proto se s ním manipuluje dálkově a po vyjmutí z reaktoru se nejprve několik let chladí v bazénu s vodou a poté je skladováno v suchých skladech. Konečnou destinací vyhořelého jaderného paliva bude hlubinné úložiště.
Na otázku, jaký objem má 1 kg vyhořelého paliva, není úplně jednoznačná odpověď. Pokud máme na mysli vlastní keramické palivo a hmotnost uranu („těžkého kovu“ – HM), odpovídá 1 kg přibližně 0,1 litru UO₂. Celý palivový soubor ale samozřejmě obsahuje také pokrytí palivových proutků, konstrukční části a volné prostory, takže jeho geometrický objem je větší.
Jen drobné upřesnění k českým elektrárnám: JE Temelín má dva provozované bloky, čtyři bloky má JE Dukovany. Temelín vyprodukuje přibližně 40–42 tun vyhořelého paliva ročně, Dukovany přibližně 35–40 tun. V celé ČR tedy vzniká přibližně 80 tun vyhořelého jaderného paliva ročně.
Vyhořelé jaderné palivo se také poněkud zjednodušeně a nepřesně označuje jako „jaderný odpad“. Nejedná se ale o radioaktivní odpad, ale na nakládání s ním se aplikují všechny požadavky jako na radioaktivní odpad.
A výroba paliva rozhodně není tajná. Jde o průmyslové provozy, jejichž umístění i základní technologie jsou veřejně známé. Čerstvé palivo pro české elektrárny se vyrábí v zahraničí. Pro JE Temelín jsou nyní dodavateli společnosti Westinghouse a Framatome; Westinghouse vyrábí palivo pro české reaktory VVER ve švédském Västeråsu. V minulosti palivo dodávala také ruská společnost TVEL, která je součástí Rosatomu.

(Za SÚJB: Sekce jaderné bezpečnosti)