Konference

Dobrý den, prosím Vás, co je myšleno průběžným vzděláváním radiačního pracovníka o bezpečném používání zdroje ionizujícího záření, které je náplní práce osoby zajišťující radiační ochranu registranta? Musí se provádět test se záznamem 1x ročně? Jinde jsem se dočetla, že toto se registrantů netýká. Jak je to konkrétně u veterinářů?
Další dotaz - jak je to s OZARO? Původním požadavkem bylo, aby tato osoba byla zaměstnaná na daném pracovišti, ale počítalo se s tím, že se může u zubního RTG točit více sestřiček, které jej obsluhují, ale stačilo, aby jedna z nich absolvovala kurz, a použila a zodpovídala za ostatní. V magazínu ČSK LKS bylo nyní uvedeno, že by kurz měla absolvovat každá osoba, která RTG obsluhuje, čili v podstatě všechny sestry zaměstnané v dané ordinaci, které se točí na směny. Jak to tedy, prosím, je?
Třetí věc - záznamy o pacientských dávkách u IO RTG s archivací 10 let. Stačí protokol z přejímací zkoušky, kde je uvedeno nastavení rentgenu? Samozřejmě, pokud se tyto parametry nezmění. Pa chápu, že je potřeba o změně nastavení provést záznam, a zapsat nové nastavené parametry.
Děkuji za odpovědi.

(Vložil(a): Barbora)

---

Dobrý den, vzhledem k tomu, že zajistit průběžné vzdělávání radiačního pracovníka, jeho znalosti ověřovat a toto průběžné vzdělávání dokumentovat musí podle § 68 odst. 1 písm. o) Atomového zákona jak držitel povolení tak registrant. Detaily tohoto vzdělávání a informování jsou v § 50 Vyhlášky č. 422/2016 Sb. Z tohoto § 50 odst. 5 plyne, že se toto vzdělávání musí odehrávat i u registranta jednou za kalendářní rok a součástí toho musí být test. Tzn. toto vše se týká i veterinářů.
Pokud jste někde dříve slyšela, že stačí, aby OZARO byla jen jediná sestřička z mnoha, které se na směny střídají u zubního rtg zařízení, šlo o dezinterpretaci. Již od samého začátku přípravy nového Atomového zákona bylo zřejmé, že požadavek na OZARO bude, aby byla přítomna při používání zdroje (vizte § 70 odst. 1 písm. a) Atomového zákona). To nutně neznamená, že musí být každý, kdo rtg zařízení obsluhuje zároveň OZARO, ale OZARO musí být při každém snímkování přítomna - proto doporučujeme to, co bylo uvedeno v daném článku, aby každý, kdo rtg zařízení obsluhuje, opravdu OZARO byl, protože pak jistojistě bude splněna povinnost na jeho přítomnost při snímkování.
Záznamy o pacientských dávkách na intraorálním rtg zařízení jsou údaje, z nichž lze vyvodit, jakou dávku který konkrétní pacient dostal - tzn. nestačí protokol z přejímací zkoušky, protože v něm je uvedeno pouze to, jaké dávce odpovídá které nastavení, ale není tam uvedeno, jaké nastavení měl který pacient. Tzn. záznamy o dávkách pacientů jsou vlastně údaje o tom, jakým expozičním nastavením byl který pacient snímkován - to může být i ve velmi zjednodušené formě, pokud lékař zásadně používá orgánové předvolby, stačí zaznamenávat, které orgánové předvolby byly pro kterého pacienta použity (tzn. pokud má lékař dobrou evidenci toho, jaký zub z jaké projekce byl snímkován - např. pomocí softwaru - a pro každou takovou projekci může být použita jen jedna orgánová předvolba, pak se jedná o záznam o pacientských dávkách a není k této evidenci třeba nic přidávat).

(Za SÚJB: sekce radiační ochrany)