Konference

Dobrý den, protože jsem v této oblasti laik a na internetu se mnohé informace značně liší a já ze svého pohledu tedy nemohu posoudit, o jak relevantní informace se jedná, prosím Vás jako odborníky o zodpovězení několika dotazů. Děkuji.

1) Velmi mne zaujalo, že se rtg záření v těle nekumuluje. Čím tedy vlastně škodí? Čím jednorázově a čím pokud člověk absolvuje další dávky, když se v těle nehromadí?

2) Proč se tedy kontrolují potraviny ze zemí, které postihly úniky radiace (př. Fukušima), když se tyto látky nekumulují?

3) Jaká část těla je rtg zářením nejohroženější? Měkké tkáně něbo naopak tvrdé (kosti, lebka)? Je "rizikovější" ozáření hlavy (lebky) nebo plic? Je velký rozdíl v ozáření např. ruky?

4) Co nejvíce ohrožuje rtg vyšetření hlavy - lebky cca 2 letého dítěte, 14 kg, 2 snímky, hodnoty mSV nevím, přesto prosím o orientační zodpovězení (zajímá mne to z pohledu matky), zvláště jsou-li malé děti, jak se zmiňujete, cca 3x vnímavější?

5) Pokud malé děti jsou 3x vnímavější, dá se obecně říci, že je pro ně záření 3x škodlivější než pro dospělého?

6) Pokud tedy 2 leté batole prodělalo rtg lebky a obdrželo cca 0,2 mSV, dá se toto ozáření chápat, jako kdyby bylo ve skutečnosti 3x větší?

7) Vnímavost organismu se snižuje tedy s věkem? Je tedy velký rozdíl mezi ozářením 5 měsíčního miminka a cca 3 letého dítěte?

8) Všude se dočítám o modernizaci přístrojů, dá se předpokládat, že jsou také méně zatěžující, tedy děti dnes obdrží ve skutečnosti menší dávku než generace cca před 15 lety?

9) jak září např. notebook, je časté používání, zvláště pro děti (nemáme televizi a pouštíme filmy z pc) nebezpečné?


Ještě jednou děkuji a omlouvám se za laické dotazy. Velmi oceňuji, že se s konktrétními problémy může veřejnost obrátit přímo na odborníky! S velkými díky, M.F.
(Vložil(a): Anonym)

---

Vaše dotazy jsou natolik obsáhlé, že na ně není možné odpovědět jednoznačně a jednou větou na tomto fóru (konferenci).

Pokusíme se nastínit odpovědi na některé z nich, ostatní naleznete na našem webu v části radiační ochrana, webu SÚRO nebo přímo v předchozích dotazech v konferenci. Dotazy směřovaly k rtg záření, které se používá v lékařství k zobrazení tkání a orgánů. Toto se opravdu v těle nekumuluje. Děti, stejně jako zárodek a plod, jsou citlivější než dospělí, ne však s takovou linearitou, jakou zmiňujete. Množství záření potřebné k zobrazení kostí je větší než množství záření potřebné k zobrazení měkkých tkání, navíc v lidském těle jsou tkáně a orgány, které jsou relativně radiorezistentní (svaly, nervové buňky), naopak citlivými jsou právě zárodečná tkáň, kostní dřeň, výstelka střeva, oční čočka, atp. Všechna tato hlediska musí být zohledněna při úvahách o zhodnocení případného rizika z ozáření. Obecně je radiační ochrana o tom, že vyvažuji rizika a přínosy. Při lékařském ozáření je pacient sám nositelem přínosu i rizika, lékař zvážil případná rizika z ionizujícího záření a posoudil, že je větší riziko vyšetření neprovést než provést, splnil tedy požadavek jednoho ze základních principů radiační ochrany. Z toho důvodu ani inspektor Státního úřadu pro jadernou bezpečnost nemůže toto vyšetření zpochybňovat. Naše úloha je dozorovat, aby provední vyšetření bylo na přístroji, který je pravidelně kontrolován, aby dávka byla co možná nejnižší při zachování diagnostická informace, kterou lékař požadoval. Modernizace rtg zařízení pokročila, a to především v tom, že se zlepšuje výtěžnost diagnostické informace. Dovolíme si říci, že i díky kontrolní činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost jsou individuální dávky nižší než před 15ti lety.
Notebook nepodléhá regulaci SÚJB, z hlediska ionizujícího záření je jeho používání považováno za bezpečné.

(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)