Smlouva o Euratomu

Základním dokumentem v oblasti využívání jaderné energie a ionizujícího záření v Evropě je Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Smlouva o Euratomu byla podepsána představiteli šesti zakládajících států v Římě 25. března 1957 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 1958.

Smlouva o Euratomu obsahuje 6 hlav (225 článků), 6 příloh a 6 protokolů. Poslání Euratomu je deklarováno v Hlavě I, obsahem ostatních hlav je:

• Hlava II - ustanovení k podpoře vývoje v oblasti jaderné energie, 
• Hlava III - institucionální a finanční ustanovení,
• Hlava IV - zvláštní finanční ustanovení, 
• Hlava V - obecná ustanovení (např. zakládající právní subjektivitu Euratomu, definující relevantní pojmy atd.) a 
• Hlava VI - ustanovení týkající se počátečního období a přechodná ustanovení.

Podle článku 1 Smlouvy o Euratomu je posláním Euratomu přispět vytvořením podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst jaderného průmyslu ke zvýšení životní úrovně v členských státech a k rozvoji vztahů s ostatními zeměmi, článek 2 nastiňuje prostředky, pomocí kterých má být tohoto poslání Euratomu dosaženo.

Úkoly a pravomoci Euratomu a členských států, ustanovení o jednotlivých politikách Euratomu jsou formulovány zejména v Hlavě II upravující podmínky a náležitosti:

• rozvoje výzkumu (vyhlašování výzkumných programů, založení Společného střediska jaderného výzkumu, zřízení Vědeckotechnického výboru, výchova odborníků); 
• výměny informací, včetně nakládání s utajovanými skutečnostmi a patenty; 
• ochrany zdraví (stanovení bezpečnostních standardů, podmínky provádění nebezpečných pokusů, monitorování úrovně radioaktivity); 
• investování (povinnost oznamovat EK investiční záměry ve stanovených případech); 
• zakládání společných podniků (zřizují se rozhodnutím Rady); 
• zásobování rudami, výchozími materiály a zvláštním štěpným materiálem, za tím účelem je zřízena tzv. Zásobovací agentura, která má právní subjektivitu a je finančně samostatná; 
• zamezení zneužívání jaderných materiálů (záruky); 
• zavedení vlastnictví zvláštních štěpných materiálů, které podléhají bezpečnostním opatřením, a jejich evidence; 
• vytvoření společného jaderného trhu, včetně volného pohybu kapitálu a pracovníků; 
• vnějších vztahů Euratomu. 

Od doby vzniku Euratomu byla Smlouva o Euratomu několikrát novelizována, téměř žádná z těchto novel se však nedotkla Hlavy I (články 1 až 3) a Hlavy II (články 4 až 106), šlo především o změny procesní a institucionální.