Konference

Monitorování radiační situace 06.08.2011 18:18:26

Dobrý den,jak na vašich stránkách zjistím úroveň radiace pro konkrétní oblast? Děkuji.
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

to záleží na tom, jaká data Vás zajímají. Na stránce: https://sujb.gov.cz/monitorovani-radiacni-situace naleznete odkaz na databázi MonRaS. Po jejím otevření se zobrazí mapa a na levé straně panel jednotlivých monitorovaných položek.
V horní části panelu jsou data monitorování prostředí z pohledu vnějšího ozáření. Zde naleznete stabilní meřící místa, kde jsou kontinuálně sledovány dávkové příkony (resp. příkon prostorového dávkového ekvivalentu). Po kliknutí na ikonu "Síť včasného zjištění" zobrazíte jednotlivá místa na mapě. Po stisknutí tlačítka tabulky vpravo od této položky, zobrazíte souhrnnou tabulku pro celé naše území. Obdobně zde najdete data z dlouhodobého sledování dávkových příkonů pomocí TL dozimetrů, či data z měření pozemních, ale i leteckých monitorovacích skupin.
Ve spodní části najdete všechny ostatní monitorované položky - monitorování stravy a životního prostředí.

Pokud vás zajímají data z měření potravního řetězce či životním prostředí z dlouhodobého hlediska, na adrese: https://sujb.gov.cz/dokumenty-a-publikace/vyrocni-zpravy naleznete každoroční zprávu SÚJB, jejíž celá část II. se věnuje monitorování radiační situace v ČR.

V případě, že budete hledat evropská data, doporučujeme navštívit stránky Evropské komise: https://remap.jrc.ec.europa.eu/Default.aspx. Zde je k dispozici mapa výsledků dlouhodobých měření prostředí (Natural Radiation Atlas). Vedlo toho zde naleznete i velmi hezky zpracovanou anglickou publikaci "European Atlas of Natural Radiation" (https://remon.jrc.ec.europa.eu/About/Atlas-of-Natural-Radiation/Download-page, která shrnuje data z Evropské databáze REM.

Pokud Vás zajímá cokoliv dalšího, neváhejte svůj dotaz upřesnit, rádi odpovíme.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli existuje nějaké zdravotní riziko po konzumaci medu z roku 1986. (Strýc nám věnoval velmi starý med, který jsme s rodinou snědli a mě později napadlo, že jsme
možná neudělali vzhledem ke katastrofě na Ukrajině dobře). Omlouvám se za neobvyklý dotaz a předem děkuji za odpověď. Veronika
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,
není nám známo, že by med z období po havárii v Černobylu byl považován za "rizikovou, radioaktivní" potravinu, jak tomu bylo u konzumace např. hub a zvěřiny.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den,
mám dotaz týkající se radiometrů-dozimetrů s GM trubicemi pro civilní použití, které jsou dnes k dostání při nákupu přes internet, zejména v zahraničí. Pozoruji, že mnohé přístroje neobsahují kompensační clony a počty impulsů z GM trubic jsou přímo převáděny na dosimetrické veličiny, zejména ekvivalentní příkon v μSv/h. Domnívám se, že jde o nesprávný postup, neboť se detekuje více druhů záření najednou, měřič "nepozná", o jaký druh záření se jedná, jaká je jeho energie a tudíž výsledek bude silně závislý na druhu zářiče a může být nesmyslný.
Naproti tomu vím o přístrojích, které využívají clon pro odstínění určitých druhů záření (aby se nedetekovalo více druhů najednou) a vyrovnání citlivosti GM trubice k záření gama, přičemž udávají exposiční nebo ekvivalentní příkon pro záření gama, intensitu záření alfa a beta pak vyjadřují plošnou hustotou toku částic, např. v 1/min.cm2. Usuzuji tedy, že měřit s jednou a tou samou GM trubicí, bez kompensace, více druhů záření najednou, o neznámých energiích a podílech zastoupení, je nesprávné a může poskytovat nesmyslné výsledky.
Chtěl bych Vás požádat o zhodnocení, zda je má úvaha správná.
Dále bych se chtěl zeptat, jak a za jakou cenu je možné provést kalibraci nebo alespoň kontrolu údaje podomácku zhotoveného radiometru a zda jsou k disposici zářiče s definovanou aktivitou a plošné standardy, které by k tomuto účelu bylo možné využít, ale které by zároveň nepodléhaly omezením v důsledku nepřekročení zprošťovacích úrovní aktivit.
Děkuji předem za Vaši odpověď a věřím, že získaná informace bude k užitku i dalším zájemcům o dosimetrii.
S pozdravem
Aleš H.
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

s dotazem se Vás dovolíme odkázat na Český metrologický institut (kontakt nalezente na webu www.cmi.cz), který problematiku měřidel řeší. Odpovědi na dotazy k typovému schválení měřidel (a možnostem jejich ověřitelnosti), certifikovaným referenčním materiálům, popřípadě nutné metrologické služby naleznete z části na uvedeném webu.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Je známý důvod zvýšení koncentrace I 131 v ovzduší z počátku tohoto roku? Viz: https://www.suro.cz/cz/rms/ovzdusi/obr-jod
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

Konkrétní zdroj I-131 nelze v podstatě identifikovat, je jím pravděpodobně celosvětově rozšířené využívání I-131 v medicíně.

Velmi nízké koncentrace I-131 v ovzduší jsou občas zachyceny v období inverzní meteorologické situace, kdy rozptyl škodlivých látek v atmosféře je významně omezen na přízemní (inverzní) vrstvu vzduchu. Měřené hodnoty se pohybují na hranici detekční meze a bývají na úrovni desetin až jednotek mikroBq/m3. Zjistitelné jsou jen díky vysoké citlivosti měřící metody (kombinace velkoobjemového odběrového zařízení aerosolů, detektorů s vysokou účinností a dlouhých časů měření).

Je třeba zdůraznit, že takové koncentrace I-131 jsou z hlediska zdravotních rizik zcela zanedbatelné a nemají žádnou souvislost s eventuální mimořádnou událostí na jaderném zřízení. Kdyby totiž k něčemu takovému došlo, nevyhnutelně by se v odebraných vzorcích ovzduší měřitelně vyskytovaly i další štěpné produkty. Zdrojem I-131 v ovzduší tedy nepochybně není nehoda na nějakém jaderném reaktoru.



(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den.
Měl bych dotaz, zda při jaderné zkoušce KLDR 9.9.2016 nebyl naměřen únik radiace do okolí a zda by se radiace nemohla s nedávnými dešti přenést na našem území.
Jsem s pozdravem a děkuji za odpověď.
(Vložil(a): Roman Zahrádka)

---

Dobrý den,

I přes vysokou citlivost měřicích zařízení sledujících radiační situaci v ČR není možné v takovéto vzdálenosti od epicentra výbuchu zaznamenat zvýšené hodnoty koncentrace radioaktivních látek v ovzduší.
Pro Vaší informaci, radiační situace je na našem území kontinuálně sledována Radiační monitorovací sítí ČR a výsledky jsou uveřejňovány na našich webových stránkách ? sekce "Monitorování radiační situace".

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, dnes jsem četl o kontaminaci cesiem u divokých prasat na Šumavě. Jedná se hlavně o oblast Prášil. Protože je to moje nejoblíbenější část Šumavy tak se ptám jestli je tato část nebezpečná i pro pohyb lidí. Děkuji za odpověď.
(Vložil(a): Josef Beran)

---

Ze samotného pohybu nebo pobytu na Šumavě žádné nebezpečí nehrozí. Regulaci vyžaduje pouze konzumace masa ulovených divočáků, a to kontrolou obsahu cesia v mase.
(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)

Prosím o zaslání údajů o kontaminaci půdy v ČR cesiem-137 v jednotkách měrné aktivity (stačí odkaz na článek v odborné literatuře). Ve všech článcích, které se mi podařilo najít, je kontaminace půdy Cs-137 vyjádřena jen v plošné aktivitě.
Děkuji.
(Vložil(a): Ing. Jan Binka)

---

Kontaminace půdy Cs-137 v ČR pochází jednak ze zkoušek zbraní prováděných v minulosti v atmosféře, jednak - a to převážně - ze spadu po černobylské havárii. Bezprostředně po černobylském spadu v r. 1986 byla zjištěna značně nehomogenní kontaminace v rozsahu desetin až desítek kBq/m2.
Průnik aktivity do půdního profilu a tudíž i hmotnostní aktivita půdy závisí především na propustnosti (druhu) půdy. V současné době lze z řady měření odvodit, že na dobře propustných půdách lze nalézt počernobylské Cs-137 do hloubky cca 20 cm, do této hloubky je hmotnostní aktivita přibližně stejná a samozřejmě závisí na výchozí kontaminaci. Rozsah hmotnostní aktivity Cs-137 v půdě se pohybuje od jednotek až po stovky Bq/kg.

(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)

Nad Evropou koluje sopečný prach. Zajímalo by mě jestli se i např. v takovém spoečném prachu, který je právě nad Evropou mohou vyskytnout radioaktivní látky nebo částice a zda-li mohou být nebezpečné?

Děkuji
(Vložil(a): Anonym)

---

Na základě předběžných výsledků měření prováděných islandskými experty bylo zjištěno, že sopečný prach ze sopky Eyjafjallajökull neobsahuje větší množství radionuklidů než je průměrná hodnota vyskytující se běžně v horninách a nevedl ke zvýšení radioaktivity v oblastech, kam případně dopadl. Podrobné výsledky a jejich analýza budou v nejbližší době oficiálně zveřejněny a budou také k dispozici na stránkách SÚJB.


(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)

Dobrý den, zajímalo by mě, zda data prezentovaná na stránce s mapkou sítě včasného zjištění (http://www.suro.cz/cz/rms/rms/svz) jsou zobrazována "online", tedy zda je výsledek měření ihned prezentován na stránce, nebo zda zde probíhá nějaké další zpracování a jaké je případné zpoždění mezi změřením a zobrazením.
(Vložil(a): Petr Svehla)

---

Data z měřicích míst se předávají na centrální pracoviště RMS z měřicích míst umístěných na pracovištích Regionálních center SÚJB a v SÚRO a na pracovištích Hasičského záchranného sboru se data předávají přímo na obě CP po skončení každého měření, tzn. každých 10 minut, z měřicích míst umístěných na pracovištích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se data předávají 1x za hodinu. Data jsou zpracována, uložena do centrální databáze Informačního systému (IS) RMS a vyhodnocena z hlediska výskytu hodnot převyšujících nastavené úrovně.
Po proběhnutí výše uvedených kroků jsou data zveřejněna na webových stránkách, tzn. data z předcházející hodiny jsou vystavena zhruba v polovině následující hodiny.

(Za SÚJB: sujb)