Konference

Radiační pracovníci kategorie A 23.03.2007 15:29:00

Dobrý den,
chtěl jsem se zeptat jak dalece riziková je práce s vědeckým urychlovačem částic-cyklotronem. Dá se alespoň orientačně odhadnout k jak velkému ozáření pracovníka v mSv/rok zhruba dochází ?
Děkuji

(Vložil(a): Anonym)

---

Všichni držitelé povolení, kteří nakládají se zdroji ionizujícího záření, mají povinnost stanovit v rámci optimalizace radiační ochrany pracovníků tzv. dávkovou optimalizační mez (dále jen DOM).
Dle definice uvedené v zákoně č. 263/2016 Sb., atomový zákon, je DOM horní mez předpokládaných osobních dávek radiačních pracovníků, kteří nakládají s příslušným zdrojem ionizujícího záření.
Dle dokumentace jednotlivých držitelů povolení jsou hodnoty DOM pro ozáření pracovníků, kteří nakládají s urychlovačem částic – cyklotronem, stanoveny v jednotkách mSv, maximální hodnota je 9 mSv/rok.
Podle skutečností zjištěných při kontrolách SÚJB a informací z celostátního registru profesních ozáření, nebyla hodnota 9 mSv/rok překročena. Reálné osobní dávky se obvykle pohybují okolo hodnoty 1 mSv/rok.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, rád bych se zeptal, jestli posádky letadel (vzhledem k vystavení kosmickému záření) spadají do některé kategorie radiačních pracovníků. Děkuji a přeji hezký den.
Petr Čáp
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

k vašemu dotazu sdělujeme, že úřad sleduje a reguluje ozáření posádek letadel při letu nad 8 km.
Atomový zákon č. 263/2016 Sb., (dále jen AZ) v §93 definuje dané pracoviště a zařazuje je jako Pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření .
Každý, kdo provozuje pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, kterým je paluba letadla při letu ve výšce nad 8 km, na němž může být efektivní dávka člena posádky letadla vyšší než 1 mSv za rok, je povinen hodnotit ozáření člena posádky letadla a na základě výsledků tohoto hodnocení zvážit úpravu rozpisu služeb člena posádky letadla za účelem snížení ozáření.
§ 94 AZ
Pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření
(1) Pokud po provedení optimalizace radiační ochrany podle § 93 odst. 2 písm. c) může na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření překročit ozáření pracovníka efektivní dávku 6 mSv za rok, pracoviště se považuje za pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření.
(2) Každý, kdo vykonává činnost, při níž je provozováno pracoviště se zvýšeným ozářením z přírodního zdroje záření, je povinen
a) vymezit pracoviště nebo jeho část, kde může efektivní dávka pracovníka překročit 6 mSv za rok, označit je a zabezpečit proti vstupu nepovolaného,
b) zařadit svého pracovníka jako radiačního pracovníka kategorie A,
c) provést každoroční poučení pracovníka o radiačním riziku na pracovišti,
d) zajistit pracovníkovi pracovnělékařské služby podle § 80,
e) zpracovat pokyny pro práci na pracovišti včetně pokynů pro její bezpečné vykonávání a pro vstup fyzické osoby, která není pracovníkem, na pracoviště,
f) zajistit pro pracovníka ochranné pracovní pomůcky,
g) zajistit zpracování postupu monitorování pracoviště a pracovníků a
h) zajistit vedení dokumentace o rozsahu a způsobu zajištění radiační ochrany.
Z výše uvedených skutečností vyplývá, že radiačním pracovníkem kategorie A se stává ten člen posádky paluby letadel (při letech nad 8 km), který má po provedení optimalizace efektivní dávku vyšší než 6 mSv za rok.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobry den
Mam dotaz,pracuji na zubni klinice,kde provadime OPG i 3D rentgeny a sestra,ktera ukon provadi je bez ochrany s pacientem v téže mistnosti oddelene pouze zdi,zamestnavatel nam tvrdi,ze zed je ocelova (s ocelovym vlaknem) a tim jsme “chraneni”,prosim chci se zeptat,jsme tedy chraneni nebo nikoliv?opg se u nas na klinice delaji casto…v me predesle praci jsme odchazeli spoustet rtg za zavrene dvere s pogumovanim.
Dekuji za odpoved…
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

takto "od stolu" Vám nedokážeme odpovědět. Atomový zákon stanoví, že před zahájením provozu je povinnost provést tzv. přejímací zkoušku každého instalovaného rtg přístroje. Povinnou součástí této zkoušky je posouzení radiační ochrany v okolních prostorách, v místě obsluhy. Toto se provádí měřením nebo odhadem neužitečného záření a výpočtem úhrnné dávky v daném místě za rok, která nesmí překračovat stanovené toleranční hodnoty (tzv. dávkovou optimalizační mez pro obyvatelstvo). Zda zeď s ocelovým vláknem je skutečně dostatečnou ochranou pro obsluhu je řešeno právě v tomto dokumentu. Pokud máte obavy, nechte si ho předložit.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, chci se zeptat, kteří pracovníci na operačním sále se řadí k radiačním pracovníkům kategorie A, kteří ke kategorii B a kteří k neradiačním pracovníkům?
Je to tak, že např. radiologický asistent, intervenční kardiolog - kat. A
sanitář - kat. B
lékař - anesteziolog, anesteziologická sestra - neradiační pracovník?
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

na Váš dotaz nelze jednoznačně odpovědět, bez znalosti konkrétních podmínek práce. Obecně lze odpovědět, že osoby vystavené profesnímu ozáření musí být radiačními pracovníky, ale kategorizovat všechny pracovníky ze sálu takto "od stolu nelze". Doporučujeme kontaktovat dohlížející osobu, která kategorizaci v dokumentaci pro držitele povolení připravuje (v tzv. Programu monitorování) a se znalostí možného ozáření jednotlivých osob též zdůvodňuje.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, pracuji jako perioperacni sestra na sále, nově máme C rameno na operačním sále, a máme být proškolení k manipulaci s ním. Má zaměstnavatel právo po mě chtít, abych pracovala s C ramenem, když nejsem radiologicky pracovník? Ragdiologii máme přímo v našem pavilonu.
(Vložil(a): anonym)

---

Dobrý den,

SÚJB kontroluje, zda obsluhující C ramene, ale i ostatní, kteří jsou přítomni ozařování jsou kategorizováni jako radiační pracovníci. Kdo může C rameno "obsluhovat" specifikuje legislativa Ministerstva zdravotnictví. Doporučuji vám, abyste oslovila dohlížející osobu, která je na vašem pracovišti ustanovena. Tato osoba by takovou situaci měla řešit se zaměstnavatelem.


(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den,
Změnila se teď někdy metodika, podle které se pracovníci zařazujií do kategoríí? Manželka pracuje na op. sále, kde se i rentgenuje C ramenem a není vždy možné odcházet. Měli příplatek + dodatkovou dovolenou. Teď jim bylo zaměstnavatelem oznámeno, že celorepublikově došlo ke změně, že již nejsou pracovníky kategorie A a že již dovolenou ani příplatek mít nebudou + jim sebrali dozimetry. Totéž se prý týká i lékařů na sále. Rád bych si ověřil, zda nejde jen o nějakou snahu na jejich úkor ušetřit. Děkuji
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

požadavky na kategorizaci radiačních pracovníků se v současné době neměnily.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, ráda bych se informovala ohledně délky dovolené u radiačních pracovníků. Našim zaměstnancům, kteří vykonávají radiační činnost celoročně, poskytujeme 25 dní dovolené, což předpokládám přesně odpovídá počtu dní,na které má radiační pracovník, dle zákoníku práce, nárok? Děkuji. L. Musilová
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

tzv. "dodatková dovolená" není radiačně ochranným opatřením, nárok nevyplývá z atomového zákona. Dodatkovou dovolenou řeší zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (díle jen ZP) – viz citace níže.
§ 215 ZP
(1) Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených ve větě první jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
(2) Za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné, se pro účely poskytování dodatkové dovolené považují zaměstnanci, kteří
a) trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,
b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
c) jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,
(4) Dodatková dovolená přísluší za stanovených podmínek jen zaměstnancům uvedeným v odstavcích 1, 2.
§ 347 ZP
(3) Za zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, se pro účely § 215 odst. 2 písm. c) považují radiační pracovníci kategorie A podle vyhlášky o radiační ochraně.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Jako pracovník kategorie A mám navázán základní pracovněprávní vztah se 2 různými zaměstnavateli ve stejném diagnostickém oboru v medicíně. Doposud stačilo absolvování roční periodické zdravotní prohlídky u zaměstnavatele č.1, kde mám vyšší pracovní úvazek. Pro potřeby této prohlídky zaměstnavatel č.2 poskytl potřebné údaje o práci prováděném na jeho pracovišti včetně výsledků osobní dozimetrie praktickému lékaři poskytující pracovně lékařské služby zaměstnavateli č.1. Praktický lékař pak poskytl výsledek prohlídky ( uznání zdravotní způsobilosti ...) zaměstnavateli č. 2 (a samozřejmě zaměstnavateli č.1) . Je v tomto případě nějaký důvod, proč bych měl absolvovat 2 periodické prohlídky za sebou pro obdobný typ činnosti? Děkuji.
(Vložil(a): anonym)

---

Dobrý den,

z pohledu SÚJB není důvod absolvovat 2 periodické prohlídky stejného rozsahu (pro stejný rizikový faktor) navíc ve stejném období (za sebou).
Nicméně SÚJB nemá v gesci pracovnělékařské služby, nemůže rozhodnout, jaký postup je legislativně správný. Konečné rozhodnutí a zodpovědnost je na lékařích pracovnělékařských služeb (zda jsou ochotni informace sdílet) a na zaměstnavatelích (zda ten č. 2 přijme posudek o zdravotní způsobilosti radiačního pracovníka kategorie A od zaměstnavatele č. 2 nebo naopak). Povinnosti jsou i na zaměstnavateli, který (každý z nich má povinnost mít smlouvy o zajištění periodických prohlídek s pracovnělékařskými službami. Dle našeho názoru by mělo být i věcí pojišťoven, kontrolovat, zda je zdůvodněné u pojištěnce provádět 2 periodické prohlídky stejného rozsahu a ve stejném čase.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, mám dotaz, jsem urolog, dnenně pracuji na sále s C ramenem, do jake kategorie rad. pracovníků bych měl být zařazen ?, mám nárok na dovolenou nad rámec ? případně příplatek za rtg ?, děkuji
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

"benefity", na které se ptáte jsou dány zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce (ZP) a Nařízením vlády č. 567.
Platí pro ty pracovníky, které zaměstnavatel kategorizoval jako radiační pracovníky kategorie A, kteří pracují v kontrolovaném pásmu.

Viz podrobněji níže citace příslušných paragrafů.

§ 215 ZP
(1) Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených ve větě první jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.
(2) Za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné, se pro účely poskytování dodatkové dovolené považují zaměstnanci, kteří
a) trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,
b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
c) jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,
(4) Dodatková dovolená přísluší za stanovených podmínek jen zaměstnancům uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3.

§ 347
(3) Za zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, se pro účely § 215 odst. 2 písm. c) považují radiační pracovníci kategorie A podle vyhlášky o radiační ochraně.

Nařízení vlády č. 567/2006
§ 6
Ztížené pracovní prostředí
(1) Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.
(2) Ztěžujícím vlivem podle odstavce 1 se rozumí
j) radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den,
jsem lékař, urolog, který denně pracuje s využitím C-ramene při derivaci moče.
Jsem zařazen do kategorie A. Můj dotaz je z jiného ranku, týkajíci se služeb, kdy ne vždy je přítomen radiologický asistent, který C-rameno ovládá. Mohu ze své pozice požádat radiologické pracoviště/zaměstnavatele o proškolení v obsluze C-ramene, tak abych mohl ovládat C-rameno sám? Co případně mohu udělat pro to, abych na možnost obsluhy C-ramene dosáhl?

Děkuji za odpověď.

Roman Hrabec
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

legislativa SÚJB neřeší požadavky na obsluhu C-ramene, dle našich požadavků je nutné být kategorizován jako radiační pracovník kategorie A, což jste. Může však být vyžadována přítomnost radiologického asistenta z předpisů Ministerstva zdravotnictví, především vyhlášky č. 99/2021 Sb. nebo na základě tzv. Národních radiologických standardů:

https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/wepub/13122/36111/V%C4%9Bstn%C3%ADk%20MZ%20%C4%8CR%2010-2016.pdf.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den,
ráda bych se na Vás obrátila s tímto dotazem. Pracuji na oddělení nukleární medicíny jako radiodiagnostik, tedy pracovník v kontrolovaném pásmu se zdroji ionizujícího záření kategorie A. Vedení nemocnice se mnou (bohužel pro mě mírně pod nátlakem) uzavřelo dohodu o pracovní činnosti v rozsahu odpovídající úvazku 0,2. Chtěla bych i z důvodů monitorování ochrany při práci se zdroji ionizujícího záření, preventivních prohlídek, a výhod, které z toho vyplývají změnit smlouvu na úvazek 0,2, zaměstnavatel to však odmítá. Mohu na základě mého pracovního zařazení a rizik, která vyplývají z toho, že fyzicky pobývám na pracovišti se zdroji ionizujícího záření (odd.nukleární medicíny)toto požadovat, resp. mohu toto připojit jako jeden z důvodů změny smlouvy se zaměstnavatelem? Mnohokrát děkuji za odpověď a Váš čas.S pozdravem YSM.
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

v tomto Vám nepomůžeme, to je věcí pracovněprávních vztahů, do kterých SÚJB nezasahuje. Z hlediska zajištění radiační ochrany vám musí být zajištěny podmínky pro radiačního pracovníka kategorie A vyplývající z platné legislativy, ale "benefity", které v dotazu zmiňujete, z atomového zákona nevyplývají.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, chtěl bych se dotázat. Jako pracovníci kat. A, pracující v KP ETE a EDU, jsme povinní podstoupit roční preventivní prohlídku, dosud jsme ji zajišťovali u lékařů v EDU a ETE, kteří byli nejvíce kvalifikovaní k posudkům z pohledu účinků IZ. Došlo k nějaké změně a je možné tyto roční periodické prohlídky zajistit u našeho firemního lékaře, který to dosud neprováděl?
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

pravidla pracovnělékařských služeb stanoví § 54 zákona č. 373/2011 Sb.:
"(1) Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je a) poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství, nebo b) poskytovatel v oboru pracovní lékařství.
(2) Zaměstnavatel pro výkon práce na svých pracovištích, pokud dále není stanoveno jinak, a) je povinen, jde-li o práce, které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví10) do kategorie první, druhé, druhé rizikové, třetí nebo čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb s poskytovatelem uvedeným v odstavci 1".

Z tohoto zákona vyplývá, že pokud firemní lékař je z "oboru", zaměstnavatel s ním uzavře písemnou smlouvu o pracovnělékařských službách, kde se poskytovatel zaváže, že bude plnit i další povinnosti (např. pravidelné seznámení se s rizikovým faktorem pracovních podmínkek zaměstnanců, atd.), může tyto služby zajišťovat.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, ráda bych se s Vámi poradila o periodicitě periodických prohlídek pracovníka kategorie B.

Dle přílohy č. 2 vyhlášky 79/2013 Sb. je řečeno, že v případě vystavení pracovníka ionizujícímu záření se má provést následující (bez upřesnění kategorie zařazení RP):
- Vstupní prohlídky: základní vyšetření, KO + dif. + retikulocyty FW nebo CRP
- Periodická prohlídka: základní vyšetření, KO + dif. + retikulocyty FW nebo CRP
- Výstupní prohlídky: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky
Následné prohlídky: u pracovníků, u nichž byly zjištěny kožní změny nebo oční zákaly, nebo u nichž bylo během práce zjištěno významné překročení přípustných dávek na oční čočku nebo na kůži, popřípadě na kostní dřeň, prohlídky zaměřené na možná poškození uvedených orgánů 1x za 1 - 2 roky od skončení expozice v rozsahu výstupní prohlídky

Bohužel se zde také píše, že neplatí § 11, který určuje periodicitu periodických prohlídek na základě zařazení do kat. práce - dle § 61 atom. zákona je to kategorie první, což mi ale bohužel v tomto případě nepomůže a § 80 atom. zákona mluví pouze o kat A.

Existuje nějaký předpis, který toto určí nebo existuje nějaké výkladové stanovisko k tomuto problému?

Předem děkuji za odpověď.

S přáním pěkného dne,
Tamášová Jana



(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

jak správně píšete, rozhodující pro náplň a periodicitu prohlídek je "kategorie práce" dle zákona č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví.

§ 61 atomového zákona práci radiačního pracovníka kategorie B zařazuje do práce kategorie první (dle zákona o chraně veřejného zdraví).

Dle § 11/odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 79/2013 Sb. (V 79) se periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví v kategorii první provádí jednou za 6 let, nebo jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku.

Odstavec 2 § 11 se nepoužije, pokud je jiným právním předpisem11) nebo v příloze č. 2 k této vyhlášce stanoveno jinak.

Odkaz Ad 11 je odkaz na atomový zákona to proto, že v § 80 atomového zákona zpřísňuje (z 2x/rok na 1x/rok) periodicitu periodických prohlídek pro radiační pracovníky kategorie A (RPA) vůči V 79.

Periodicitu periodických prohlídek radiačního pracovníka kategorie B atomový zákon nijak neurčuje, platí tedy periodicita dle § 11 odst. 2 písm. a) V 79.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat na délku dodatkové dovolené.
Pracuji na RTG oddělení na O,4 úvazku, měl jsem dosud nárok na 2 dny dodatkové dovolené za kalendářní rok. Byl jsem v listopadu měsíc na pracovní neschopnosti, v prosinci mi byl nárok na dodatkovou dovolenou zkrácen na O,5 dne za kalendářní rok. V prosinci již absolvuji celý pracovní měsíc. Na jakou délku dodatkové dovolené za kalendářní rok mám tedy nárok?
Děkuji za odpověď.
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

Nárok vyplývá ze zákoníku práce, zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů - (viz citace příslušných paragrafů níže), nikoliv z Atomového zákona.

§ 215

(1) Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených ve větě první jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol.

(2) Za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné, se pro účely poskytování dodatkové dovolené považují zaměstnanci, kteří
a) trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy,
b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby,
c) jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření,

(3) Za zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, se pro účely § 215 odst. 2 písm. c) považují radiační pracovníci kategorie A podle vyhlášky o radiační ochraně

(4) Dodatková dovolená přísluší za stanovených podmínek jen zaměstnancům uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3.
§ 347



(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, chci se zeptat na kategorizaci práce v souvislosti s odchodem do důchodu. Pracuji od r.1980 s RTG zařízením v kontrolovaném pásmu, s dozimetrem. Je tato práce zařazena např. do kategorie 3? Je možný dřívější odchod do důchodu?
Moc děkuji za odpověď.
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

ne to možné. Práce radiačního pracovnika není kategorie třetí, jen kategorie druhé rizikové.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den,
studuji na radiologického asistenta a nedávno mi byla diagnostikována porucha funkce štítné žlázy. Chtěla bych se tedy zeptat, zda mohu pracovat jako radiační pracovník kategorie A i s tímto onemocněním. Děkuji za odpověď
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci s ionizujícím zářením jsou uvedeny v příloze č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. Porucha funkce štítné žlázy tam uvedena není.

(Za SÚJB: sekce Radiační ochrany)

Dobrý den, uvažuji nad studiem Radiologickeho Asistenta.Chtěla bych se prosim zeptat, zda ma dlouhodobý vykon prace vliv na vznik rakoviny v pozdejsim veku? A jak to funguje? RA jsou pri samotnem snimkovani schovani za dvermi/oknem... ale nasledne vchazi do mistnosti,kde byl rentgen vykonán a kde se radiace drží... Je tomu tak? Jak je tato prace prosim rizikova? Jsou pri faktickem dodrzovani vsech pravidel RA 100% chráněni? Dekuji
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,
práce radiologického asistenta, protože je kategorizován dle platné legislativy jako tzv. radiační pracovník kategorie A, je práce kategorie druhé riziková. Ani při dodržování všech pravidel radiační ochrany nelze zajistit 100 % ochranu. Nicméně riziko rozvoje rakoviny v pozdějším věku je při klasickém snímkování srovnatelné s ostatními profesemi. Pro upřesnění uvádím, že po dokončení rtg snímkování záření v místnosti nezůstává.

(Za SÚJB: sekce Radiační ochrany)

Obrátili se na mě zaměstnanci Úrazové nemocnice Brno - gastroenterologové - s otázkou zda by neměli být chráněni stejně jako pracovníci na rentgenových odděleních a eventuálně finančně zvýhodněni - zda se jedná o rizikovou práci .

S RTG zářením pracují , když provádějí ERCP vyšetření - těchto výkonů mají 150 / rok a jedno ERCP trvá v průměru 40 minut - půl hodiny nejméně , ale někdy i 1, 5 hodiny .

Dozimetry mají , ERCP je jedinný výkon, který tito odborníci vykonávají pod RTG zářením. Ptají se , na jaké výhody , opatření , ohodnocení mají nárok.

Děkuji Vám za laskavost.
(Vložil(a): Anonym)

---

Vážená paní doktorko,

tento dotaz je spíše na dohlížející osobu pracoviště, která zajišťuje soustavný dohled na pracovišti, kde gastroenterologové pracují.

Neuvedla jste osobní dávky, kterých jednotliví lékaři dosahují, ani to, zda pracují v kontrolovaném pásmu a jak jsou jako radiační pracovníci kategorizováni (A, B). Mohu tedy odpovědět pouze obecně. Chráněni být musí. Musí být chráněni ochrannými prostředky a používat osobní ochranné pomůcky v rozsahu odpovídajícím charakteru prováděného vyšetření. Dle § 61 odst. 5 Atomového zákona jsou práce, které smí vykonávat pouze radiační pracovník kategorie A, podle zákona o ochraně veřejného zdraví pracemi kategorie druhé a pracemi rizikovými.

Vy se ale spíše než na radiační ochranu ptáte na výhody (dodatkovou dovolenou, zkrácenou pracovní dobu) a ohodnocení (rizikový příplatek). Legislativa v gesci Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se sociálními výhodami pracovníků na pracovišti se zdroji ionizujícího záření nezabývá. Případné výhody jsou dány zákonem č. 262/2006 Sb., zákoníkem práce a jeho provádějícím právními předpisy, které jsou v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí.

Posílám výčet paragrafů zákoníku práce, které tyto výhody zmiňují, nikoliv právní výklad tohoto zákona.

Dle § 111 a 117 zákoníku práce je rizikový příplatek vázán na práci ve ztíženém pracovním prostředí. Nařízení vlády č. 567/2006, vydané k zákoníku práce, v § 6 popisuje, co je ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku, cituji:
(1)"Ztíženým pracovním prostředím pro účely poskytování příplatku podle zákoníku práce je prostředí, ve kterém je výkon práce spojen s mimořádnými obtížemi vyplývajícími z vystavení účinkům ztěžujícího vlivu a z opatření k jejich snížení nebo odstranění.
(2) Ztěžujícím vlivem podle odstavce 1 se rozumí j) radiační činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu pracovníky kategorie A stanovenými ve zvláštním právním předpisu" - viz vyhláška č. 422/2016 Sb., o radiační ochraně (např. https://www.sujb.cz/fileadmin/sujb/docs/legislativa/vyhlasky/sb0172-2016.pdf).

Dle § 215 odst. 1 zákoníku práce: Zaměstnanec, který pracuje u téhož zaměstnavatele po celý kalendářní rok pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné, přísluší dodatková dovolená v délce 1 týdne. Pracuje-li zaměstnanec za podmínek uvedených ve větě první jen část kalendářního roku, přísluší mu za každých 21 takto odpracovaných dnů jedna dvanáctina dodatkové dovolené. Dodatková dovolená z důvodu výkonu prací zvlášť obtížných přísluší zaměstnanci při splnění stanovených podmínek, i když má právo na dodatkovou dovolenou z důvodu výkonu prací pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. Dle odst. 2: za zaměstnance, kteří konají práce zvlášť obtížné, se pro účely poskytování dodatkové dovolené považují zaměstnanci, kteří a) trvale pracují alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby u poskytovatelů zdravotních služeb nebo na jejich pracovištích, kde se ošetřují nemocní s nakažlivou formou tuberkulózy, b) jsou při práci na pracovištích s infekčními materiály vystaveni přímému nebezpečí nákazy, pokud tuto práci vykonávají alespoň v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby, c) jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření.

Dle § 347 odst. 3: Za zaměstnance, kteří jsou při práci vystaveni nepříznivým účinkům ionizujícího záření, se pro účely § 215 odst. 2 písm. c) považují radiační pracovníci kategorie A podle vyhlášky o radiační ochraně.

Dále dle § 79: Stanovená týdenní pracovní doba (1) Délka stanovené týdenní pracovní doby činí 40 hodin týdně. (2) Délka stanovené týdenní pracovní doby činí u zaměstnanců a) pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu 37,5 hodiny týdně, b) s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem 37,5 hodiny týdně, c) s dvousměnným pracovním režimem 38,75 hodiny týdně.
(3) Zkrácení stanovené týdenní pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený v odstavcích 1 a 2 může obsahovat jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, pokud pracovník v riziku kategorie A (radiologický asistent) onemocněl lymfomem, po léčbě je v kompletní remisi, může nebo nemůže opět pracovat na stejné pozici? Vyhlášku jsem četla, ale nejsem si jista, podle kterého bodu by se mělo postupovat. Pracovník danou pozici vykonávat chce.
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

dle našeho výkladu ? viz níže, by se mohl použít bod 3.1 A bod 1, který není naplněn.

3.1. Ionizující záření
A. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména 1. zhoubné nádory, pokud ukončení léčby nevede k uspokojivé stabilizaci orgánových funkcí.

Nicméně konečné rozhodnutí o zdravotní způsobilosti je na poskytovateli pracovnělékařských služeb, nikoliv na SÚJB.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, obracím se na Vás s dotazem týkající se historie. Od kterého roku je povinné při práci s ionizujícím zářením v oblasti nukleární medicíny používat dozimetry a který/á zákon/vyhláška tuto povinnost upravoval/a? Děkuji. Pecinová
(Vložil(a): Drahomíra Pecinová)

---

Dobrý den,

tato povinnost je minimálně od r. 1997, kdy vyšel atomový zákon (dříve vyhláška č. 59). Vždy bylo formulováno tak, že povinnost osobního monitorování je vztažena na radiačního pracovníka kategorie A, nikoliv na "oblasti".

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Vážená paní, Vážený pane,

rád bych se zeptal, zda je zaměstnavatel povinen zařadit mě jako radiačního pracovníka, pokud jako anesteziolog vykonávám práce na pracovištích, kde se pracuje se zdroji ionizujícího záření - RTG, CR, angiografie, ozařovny. Současně bych se rád zeptal, zda spadám do kategorie A nebo B, pokud podávám anestezii na pracovištích, která jsou označena jako kontrolované pásmo. Děkuji
(Vložil(a): Tomáš Novotný)

---

Dobrý den,

pokud pracujete na pracovištích, kde se pracuje se zdroji ionizujícího záření jste vystaven profesnímu ozáření. Držitel povolení k vykonávání těchto činností (činností v rámci expozičních situací) je povinen vás zařadit jako radiačního pracovníka do kategorie A nebo B. Dle § 46 odst. 7 vyhlášky č. 422/2016 Sb. může vykonávat práce v kontrolovaném pásmu pouze radiační pracovník kategorie A.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den,
jsem všeobecný praktický lékař, kterým nyní nově dělá závodního lékaře firmě, která má u některých pracovníků radiační riziko. Dávky osobních dozimetrů jsou s rezervou do 20 mSv ( pouze u jednoho člověka do 7, ostatní do 6). Náběry krve a jejich hodnocení jsou mi jasné, ale předchozí lékařka jim dělala každý rok i RTG plic. Není schopna vysvětli proč a já to nemůžu nikde najít. Je toto opravdu nutné v rámci periodických a jiných prohlídek?
Děkuji za odpověď
(Vložil(a): Míchalová Martina)

---

Dobrý den,

Dle přílohy č. 2 vyhlášky 79/2013 Sb. se má "RTG hrudníku poprvé po čtyřleté expozici a dále za 1x za 2 roky" provádět pouze u "rizika radonu", tedy pokud provádíte pracovnělékařské služby, resp. preventivní prohlídky u "uran horníků". Viz níže citace tohoto rizika.
Jinde nevím, proč by se provádělo.

6.4. Krátkodobé produkty přeměny radonu (s přihlédnutím k vlivu dlouhodobých produktů přeměny uran-radiové řady)

A. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci, zejména
1. závažné chronické nemoci dýchacího systému,
2. prekancerózy a maligní nemoci v oblasti kůže a dýchacích cest,
3. stavy po léčení tumorů respiračního systému,
4. stavy po závažném poškození ionizujícím zářením,
5. nekorigované závažné poruchy krvetvorby,
6. radiofobické tendence a stavy, které omezují možnost úniku z místa nehody v případě vzniku havárie.

B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1. chronické nemoci dýchacího a kardiovaskulárního systému,
2. závažné chronické nemoci kůže a spojivek,
3. stav po operaci bazaliomu a po léčbě zhoubných tumorů kůže,
4. závažné nemoci s významným orgánovým nebo funkčním postižením včetně tumorů.

Vstupní prohlídky: základní vyšetření, KO+dif., FW nebo CRP, spirometrie, RTG hrudníku

Periodická prohlídka: základní vyšetření, KO+dif. a FW nebo CRP, spirometrie, RTG hrudníku poprvé po čtyřleté expozici a dále za 1x za 2 roky

Výstupní prohlídky: vyšetření v rozsahu periodické prohlídky

Následné prohlídky: vyšetření v rozsahu výstupní prohlídky 1x za 2 roky po ukončení nejméně pětileté expozice v riziku

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, zajímalo by mě, zda člověk trpící léčenou sníženou funkcí štítné žlázy může pracovat se zdroji ionizujícího záření jako radiační pracovník kategorie A. Předem děkuji za odpověď.
(Vložil(a): Jana Poláková)

---

Dobrý den,

léčená snížená funkce štítné žlázy není uvedena v příloze č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. jako nemoc vylučující zdravotní způsobilost k práci se zdroji ionizujícího záření jako radiační pracovník kategorie A.

(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den,

obracím se na Vás s dotazem ohledně zařazení pracovníka do kategorie A, jsem lékař, traumatolog a denně jsem vystaven ionizujícímu záření při skiaskopiích na operačních sálech. Osobní dozimetr s měsíčním hodnocením mám, pravidelné lékařské prohlídky podstupuji, avšak zaměstnavatel nás nechce zařadit do kategorie A, protože operační sál je veden pouze jako sledované pásmo, nikoli kontrolované.

Chtěl jsem se Vás zeptat, zda je možné po zaměstnavateli vyžadovat zařazení pracovníků do kategorie A při výše zmíněných podmínkách při vykonávání rizikové práce, popř. nastínit postup.

Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem

Ondřej Havel
(Vložil(a): Ondřej Havel)

---

Dobrý den,

kategorizace radiačních pracovníků (dále jen RP) je věcí držitele povolení. Ke zpochybnění faktu, že jste "pouze" RP kategorie B je podstatná, kromě jiného, i vámi obdržená osobní dávka za kalendářní rok. Pokud nedosahujete efektivní dávky větší než 6 mSv, je kategorizace provedená správně. Navíc nemáte vymezeno kontrolované pásmo. Profesní ozáření pracovníka RP kategorie B a jeho práce se zdroji i.z. se dle zákona č. 258/2000 Sb., ve znění p.p., považuje za práce kategorie první, nejedná se o práci rizikovou.

(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)

Dobrý den, na základě zákona č.79/2013 Sb. §11, odst.3 se periodicképracovnělékařské prohlídky provádí u prací, jejichž součástí je riziko ohrožení zdraví, jednou za 4 nebo 2 roky, ovšem pokud není jiným právním předpisem (např.zákonem č. 18/1997 Sb.)stanoveno jinak. Ve vyhlášce č.307/2002 Sb. jsou uvedeny pro radiační prac. kat. A uvedeny pravidelné lékařské kontroly 1x za rok. Chci se zeptat, jak často mají na našem pracovišti, kde jsou pracovníci zařazeni jako radiační pracovníci kat. A, podstupovat pravidelnou pr.-lék. prohlídku. Na posudku o zdravotní způsobilosti k práci za rok 2013 (vypracován oddělením nemocí z povolání ÚVN) je uvedena kontrola až za 2 roky.S pozdravem, L. Zárybnická

(Vložil(a): Lenka Zárybnická)

---

Prohlídky mají mít roční periodu, pokud pracovník pracuje i nadále v riziku ozáření podle § 16 vyhlášky. Ve vašem posudku může být také chyba, proto se obraťte jeho zpracovatele.
(Za SÚJB: sujb)