Konference

Dotazy k radioaktivním odpadům 06.02.2002 08:17:09

V jakém stupni osvojení je koncept uzavřeného cyklu, kdy vyhořelé palivo je vstupní surovinou pro další zpracování tak, že není nutné stavět úložiště?
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

podrobnou odpověď najdete na stránce s často kladenými dotazy k hlubinnému úložišti, konkrétně v odpovědi na otázku č. 6.
https://www.sujb.cz/jaderna-bezpecnost/nakladani-s-radioaktivnim-odpadem/faq/a-obecne-dotazy

Stručně řečeno, žádná taková bezodpadová technologie neexistuje - z přepracování vyhořelého jaderného paliva bude vždy vznikat mnnoho vysokoaktivního odpadu a eventuálně vyhořelého MOX paliva, které bude nutné ukládat do hlubinného úložiště.
(Za SÚJB: Sekce jaderné bezpečnosti)

Dobrý den, ráda bych se zeptala jak bude prováděna stabilizace odpadů v hlubinném úložišti. Dočetla jsem se možnostech obalů pro trvalé uložení, ale zajímá mě, jak je to se samotným odpade. Nyní se používá myslím bitumen. Počátá se v budoucnu s vitrifikací?
Děkuji za odpověď
(Vložil(a): Jana Petrová)

---

Dobrý den,

V hlubinném úložišti se bude ukládat především vyhořelé jaderné palivo v úložných obalových souborech, žádná stabilizace se tedy nebude provádět. Pro radioaktivní odpady (RAO) ještě technologie zpevnění RAO není určena, ale může to být i cement.
(Za SÚJB: Sekce jaderné bezpečnosti)

V Praze Modřanech, v okolí ulice Generála šišky bylo před 50-ti lety úložiště radioaktivního odpadu jednoho z Pražských výzkumných ústavů. Jak bylo toto úložiště sanováno, před výstavbou sídliště?

(Vložil(a): Lubor Otta)

---

Dobrý den,

o žádném takovém "úložišti" nevíme (SÚJB vznikl až v roce 1993). Informace k úložistím radioaktivních odpadů na území ČR najdete na stránkách Správy úložišť radioaktivních odpadů (www.surao.cz), případně se můžete s dotazem obrátit přímo na ně.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobrý den, ráda bych se zeptala, jaké radionuklidy obsahuje radioaktivní odpad a jak se jejich složení liší u vyhořelého paliva a u institucionálních odpadů. Případně jestli jsou dostupné nějaké články, studie nebo knihy ve kterých bych se o tom mohla dočíst. Děkuji
(Vložil(a): Jana Petrová)

---

Dobrý den,

radioaktivní odpad může obsahovat jakýkoliv radionuklid. Aby byl považován odpad obsahující radionuklidy za radioaktivní, potom jejich aktivita v odpadu musí být vyšší než jsou tzv. uvolňovací úrovně, tj. hodnoty aktivit pro jednotlivé radionuklidy znamenající již minimální zdravotní riziko.
Vyhořelé palivo může být samo o sobě radioaktivním odpadem, pokud jej za radioaktivní odpad prohlásí původce. Obsah radionuklidů a jejich složení ve vyhořelém palivu je dán mírou jeho obohaceni a stupněm vyhoření. Vyhořelé jaderné palivo obsahuje zbytkový izotop U-235, dále U-238, Pu-239, izotopy Am a Cm a řadu štěpných produktů a dceřiných produktů jejich rozpadových řad. Jinou variantou je přepracování vyhořelého jaderného paliva s cílem oddělení cenných štěpitelných nuklidú (U-235 a Pu-239) od štěpných produktů, nejčastěji procesem extrakce (PUREX). Institucionální odpady obsahují radionuklidy, které jsou využívány v průmyslu, zdravotnictví, ve výzkumu a ve školství (např. FJFI).
Doporučená literatura:
Principy a praxe radiační ochrany, Praha 2000, kolektiv autorů,
Z. Dlouhý, Nakládání s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, vydalo VUTIM Brno

(Za SÚJB: Sekce jaderné bezpečnosti)

Dobry den, chtel bych se septat jakou uroven radiace(Bq/g) musi mit radioaktivni odpad aby mohl byt zneškodnen jako neradioaktvni odpad v likvidacni firme. Jedna se o zmes scintilacniho roztoku vody metanolu a triciem znaceneho analytu. Dekuju za odpoved
(Vložil(a): Anonym)

---

O uvolňovacích úrovních pojednává § 57 vyhlášky č. 307/2002 Sb.v platném znění, zejména odst. 1:
(1) Uvádět do životního prostředí bez předchozího povolení Úřadu podle § 9 odst. 1 písm. h) zákona lze materiály, látky a předměty obsahující radionuklidy nebo jimi kontaminované za podmínek, že
a) při uvolňování pevných látek a předmětů k používání mimo pracoviště I. až IV. kategorie v žádném kilogramu uvolňovaného materiálu není součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity příslušných radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 větší než 1 ani na žádných 100 cm2 povrchu uvolňovaného materiálu není součet podílů průměrných plošných aktivit jednotlivých uváděných radionuklidů a uvolňovacích úrovní plošné aktivity příslušných radionuklidů uvedených v tabulce č. 1 přílohy č. 2 větší než 1,
b) při vypouštění odpadních vod do povrchových vod v žádném metru krychlovém vypouštěné vody není součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a maximálních konverzních faktorů hing pro příjem těchto radionuklidů požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 větší než 10-4 Sv.m-3,
c) při vypouštění odpadních vod do veřejné kanalizace kanalizace pro veřejnou potřebu v žádném metru krychlovém vypouštěné vody není součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a maximálních konverzních faktorů hing pro příjem těchto radionuklidů požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 větší než 10-2 Sv.m-3, pokud není kanalizačním řádem22a) stanoveno jinak,
d) při vypouštění do ovzduší v žádném metru krychlovém vypouštěné plynné látky není součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a konverzních faktorů hinh pro příjem těchto radionuklidů vdechováním dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle tabulek přílohy č. 3 větší než 10-7 Sv.m-3,
e) při ukládaní na skládky odpadu ukládaný materiál vyhovuje požadavku podle písmene a) a uložení je provedeno takovým způsobem, že nezpůsobí ve vzdálenosti 1 m od povrchu skládky zvýšení příkonu dávkového ekvivalentu o více než 0,1 ?Sv/h proti původnímu přírodnímu pozadí v dané lokalitě a celkový příkon dávkového ekvivalentu není vyšší než 0,4 ?Sv/h,
f) při spalovaní ve spalovnách spalné plyny vypouštěné do ovzduší vyhovují požadavku podle písmene d) a popel vzniklý spálením vyhovuje požadavku podle písmene a) nebo, je-li tento popel ukládán na skládky komunálního odpadu, vyhovuje požadavku podle písmene e).
Z dotazu není zřejmé, jaká je aktivita, chem. složení analytu a množství (objem, hmotnost) odpadu a způsob jeho likvidace uvažovanou firmou. Z kusých údajů lze pomýšlet na aplikaci písm. f) odst. 1 § 57 vyhl. o radiační ochraně.
Konkrétní hodnoty jsou v tabulkách č. 1 a 2 vyhlášky.


(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)

Dobrý den.
Ve výroční zprávě za rok 2009 jsem si přečetl údaje o množství radioaktivního odpadu ukládaných do tří úložišť. Zajímalo by mě ,kolik let bude nutné vyhořelé palivo v úložišti skladovat, než bude pro člověka bezpečné. Také by mě zajímalo, zda v budoucnu, až se objeví účinější technologie štěpení bude možné toto vyhořelé a uskladněné palivo z úložiště vyjmout a znovu použít. Nebude vyhořelé palivo po zalití bitumenem již natrvalo znehodnocené? Děkuji za odpověď.
(Vložil(a): Miroslav Tauš)

---

Vyhořelé jaderné palivo (VJP) není považováno za radioaktivní odpad (RaO), a to právě z důvodu možnosti budoucího přepracování. Je skladováno ve skladech VJP vybudovaných přímo v areálech jaderných elektráren. Do úložišť RaO jsou ukládány odpady, vzniklé při provozu nebo při využívání zdrojů ionizujícího záření. Podrobnější informace o provozu úložišť najdete na www.suro.cz.
(Za SÚJB: sujb)