Konference
Prostřednictvím konference nám můžete klást otázky k problematice, která se týká naší práce, a vy jste požadovanou informaci na našem serveru nenalezli. Zadané otázky budou zobrazeny až po jejich zaevidování, zhruba jedenkrát za týden. Mějte prosím trpělivost, naši odborníci budou potřebovat čas na zpracování odpovědí. Konference je připravena také pro zadávání doplňujících dotazů k již probíranému tématu. Současně je možné vyžádat odpověď prostřednictvím vámi zadané e-mailové adresy.
Pokud zadáte dotaz jako doplňující k již zadanému (kořenovému), je třeba hledat na něj odpověď otevřením odpovědi na dotaz kořenový. Tímto způsobem se objeví řetězec doplňujících dotazů. Nicméně i na doplňující dotazy dostanete odpověď také na vámi zadaný mail.
Radiační ochrana u anesteziologů 15.03.2016 10:15:34
Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda musím jako anesteziolog při práci na operačním sále používat dozimetr a ochranné pomůcky..máme pouze C rameno u ortopedických a traumatologických výkonů..nebo je v tomto případě ochrana vzdáleností dostatečná?
Děkuji.
(Vložil(a): )
Dobrý den,
na základě informací, které byly uvedeny v dotazu, nelze posoudit v jaké míře vykonáváte tzv. "radiační činnosti". Každý, kdo při výkonu své práce vykonává radiační činnosti je zařazen jako radiační pracovník. Tento radiační pracovník je pak držitelem povolení, na základě prováděných radiačních činností a odhadu možných dávek, zařazen do kategorie A nebo B. Každý držitel povolení k používání zdrojů ionizujícího záření (tedy i rentgenových přístrojů typu C ramena) je povinen vůči radiačním pracovníkům plnit povinnosti, které vyplývají z atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a prováděcích předpisů. Vybavit pracovníka osobním dozimetrem je povinnost jen vůči pracovníku kategorie A.
V této záležitosti doporučujeme obrátit se na osobu vykonávající na pracovišti soustavný dohled nad radiační ochranou (na dohlížející osobu).
(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)
ráda bych se zeptala, zda musím jako anesteziolog při práci na operačním sále používat dozimetr a ochranné pomůcky..máme pouze C rameno u ortopedických a traumatologických výkonů..nebo je v tomto případě ochrana vzdáleností dostatečná?
Děkuji.
(Vložil(a): )
Dobrý den,
na základě informací, které byly uvedeny v dotazu, nelze posoudit v jaké míře vykonáváte tzv. "radiační činnosti". Každý, kdo při výkonu své práce vykonává radiační činnosti je zařazen jako radiační pracovník. Tento radiační pracovník je pak držitelem povolení, na základě prováděných radiačních činností a odhadu možných dávek, zařazen do kategorie A nebo B. Každý držitel povolení k používání zdrojů ionizujícího záření (tedy i rentgenových přístrojů typu C ramena) je povinen vůči radiačním pracovníkům plnit povinnosti, které vyplývají z atomového zákona (zákon č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a prováděcích předpisů. Vybavit pracovníka osobním dozimetrem je povinnost jen vůči pracovníku kategorie A.
V této záležitosti doporučujeme obrátit se na osobu vykonávající na pracovišti soustavný dohled nad radiační ochranou (na dohlížející osobu).
(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)
kapesní dozimetr jako soukromá, diskrétní kontrola 23.06.2016 19:41:23
[Reagovat]
Dobrý den, pracuji v soukromém zdravotnictví a i když nejsem v přímém kontaktu s rtg přístroji, mívám obavu, zda jsou podmínky na pracovišti takové, že jsem dostatečně chráněna před zářením.
Pokud mám takovouto (třeba neopodstatněnou, ale nemohu se jí zbavit) obavu, vyřeší můj problém kapesní dozimetr? Případně co jiného použít- potřebuji něco, co se nosí skrytě (ideálně v kapse) a upozorní mě na případné zvýšení záření, než je běžné radiační pozadí. Jak dlouho bych měla přístroj nosit, abych měla jistotu, že při běžném provozu nejsem vystavena zvýšené radiační zátěži? Děkuji.
(Vložil(a): Anonym)
Dobrý den,
pokud nejste v přímém kontaktu s rtg přístroji bude množství záření, které chcete detekovat nízké a půjde jen obtížně oddělit od přirozeného pozadí. Ani dozimetry, které nosí pracovníci kategorie A, kteří pracující v riziku ionizujícího záření, nejsou nastaveny tak, že by upozornili pracovníky na záření vyšší než je pozadí.
Pokud máte obavy, doporučuji kontaktovat některého z držitelů povolení k monitorování:
http://www.sujb.cz/aplikace/radon/?action=show&table=tab_c&lang=cz
a právě se subjektem, který si zvolíte se poradit, jak pracoviště, resp. Vaši osobu nejlépe monitorovat a především, jak řešit interpretaci naměřených hodnot.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)
Pokud mám takovouto (třeba neopodstatněnou, ale nemohu se jí zbavit) obavu, vyřeší můj problém kapesní dozimetr? Případně co jiného použít- potřebuji něco, co se nosí skrytě (ideálně v kapse) a upozorní mě na případné zvýšení záření, než je běžné radiační pozadí. Jak dlouho bych měla přístroj nosit, abych měla jistotu, že při běžném provozu nejsem vystavena zvýšené radiační zátěži? Děkuji.
(Vložil(a): Anonym)
Dobrý den,
pokud nejste v přímém kontaktu s rtg přístroji bude množství záření, které chcete detekovat nízké a půjde jen obtížně oddělit od přirozeného pozadí. Ani dozimetry, které nosí pracovníci kategorie A, kteří pracující v riziku ionizujícího záření, nejsou nastaveny tak, že by upozornili pracovníky na záření vyšší než je pozadí.
Pokud máte obavy, doporučuji kontaktovat některého z držitelů povolení k monitorování:
http://www.sujb.cz/aplikace/radon/?action=show&table=tab_c&lang=cz
a právě se subjektem, který si zvolíte se poradit, jak pracoviště, resp. Vaši osobu nejlépe monitorovat a především, jak řešit interpretaci naměřených hodnot.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)
Re: kapesní dozimetr jako soukromá, diskrétní kontrola 27.06.2016 22:13:47
[Reagovat]
Dobrý den, děkuji za odpověď. Mohu se ještě zeptat, existuje někde seznam, kdy které pracoviště s RTG atd. prošlo naposledy nějakou nezávislou kontrolou ze SUJB? Myslím takovou, že tam fyzicky někdo měřil záření za provozu.
Našla jsem plány kontrol na Vašem webu, ale některé typy pracovišť tam jsou uvedeny jen počtem v dané oblasti, jmenovitě tam jsou jen velké nemocnice.
V jakém případě je, prosím, dostatečná ochrana vzdáleností, resp. na jakou vzdálenost, bez jakékoliv zdi atd. je ještě RTG záření významně vyšší, než běžné radiační pozadí? Případně jak moc stíní běžná zeď bez olova nebo barytové omítky?
Samozřejmě nechci své obavy příliš ventilovat v práci, proto mi jde v prvé řadě o diskrétní zhodnocení situace.
Velice Vám děkuji
(Vložil(a): Anonym)
Dobrý den, Atomový zákon jednoznačně stanoví uživateli/provozovateli zdroje ionizujícího záření (tedy i provozovateli RTG zařízení) povinnosti, mezi které patří i povinnost zajistit provádění pravidelných kontrol zdroje záření, a to z hlediska úrovně/velikosti produkovaného záření a z hlediska stability zdroje, včetně monitorování pracoviště a okolí pracoviště. Tyto pravidelné kontroly se dělí (podle toho kdo je provádí a jak často se provádějí) na tzv. přejímací zkoušky (PZ), zkoušky dlouhodobé stability (ZDS) a zkoušky provozní stálosti (ZPS). U RTG zařízení je stanovena povinnost měřit pracoviště a okolí pracoviště z hlediska rozptýleného záření před vydáním povolení k používání a potom pouze při významných změnách RTG zařízení nebo uspořádání pracoviště. Úroveň rozptýleného záření totiž zůstává stále na stejné úrovni, pokud RTG zařízení je stabilní. Žadatel o povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření musí předkládat i tzv. důkaz optimalizace radiační ochrany, jehož součástí i posouzení úrovně rozptýleného záření, způsobu a účinnosti stínění a odhad velikosti ozáření osob, které se zdrojem pracují (radiační pracovníci) i osob vyskytujících se v okolí zdroje (obyvatelstvo). SÚJB tyto informace posuzuje z hlediska splnění tzv. limitů ozáření, které jsou dané atomovým zákonem.
SÚJB provádí standardně v pravidelných intervalech kontrolní činnost na pracovištích, kde se nakládá se zdroji ionizujícího záření, a to v závislosti na způsobu nakládání a klasifikaci používaného zdroje ionizujícího záření. Subjekty, které provádějí zkoušky dlouhodobé stability (ale i přejímací zkoušku) jsou taktéž kontrolovány. Vzhledem k velice obecnému dotazu, není možné jednoznačně odpovědět. Záleží na několika faktorech: o jaký zdroj se jedná, pro jaké účely je používán, zda jste v tzv. ose svazku, atd.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)
Našla jsem plány kontrol na Vašem webu, ale některé typy pracovišť tam jsou uvedeny jen počtem v dané oblasti, jmenovitě tam jsou jen velké nemocnice.
V jakém případě je, prosím, dostatečná ochrana vzdáleností, resp. na jakou vzdálenost, bez jakékoliv zdi atd. je ještě RTG záření významně vyšší, než běžné radiační pozadí? Případně jak moc stíní běžná zeď bez olova nebo barytové omítky?
Samozřejmě nechci své obavy příliš ventilovat v práci, proto mi jde v prvé řadě o diskrétní zhodnocení situace.
Velice Vám děkuji
(Vložil(a): Anonym)
Dobrý den, Atomový zákon jednoznačně stanoví uživateli/provozovateli zdroje ionizujícího záření (tedy i provozovateli RTG zařízení) povinnosti, mezi které patří i povinnost zajistit provádění pravidelných kontrol zdroje záření, a to z hlediska úrovně/velikosti produkovaného záření a z hlediska stability zdroje, včetně monitorování pracoviště a okolí pracoviště. Tyto pravidelné kontroly se dělí (podle toho kdo je provádí a jak často se provádějí) na tzv. přejímací zkoušky (PZ), zkoušky dlouhodobé stability (ZDS) a zkoušky provozní stálosti (ZPS). U RTG zařízení je stanovena povinnost měřit pracoviště a okolí pracoviště z hlediska rozptýleného záření před vydáním povolení k používání a potom pouze při významných změnách RTG zařízení nebo uspořádání pracoviště. Úroveň rozptýleného záření totiž zůstává stále na stejné úrovni, pokud RTG zařízení je stabilní. Žadatel o povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření musí předkládat i tzv. důkaz optimalizace radiační ochrany, jehož součástí i posouzení úrovně rozptýleného záření, způsobu a účinnosti stínění a odhad velikosti ozáření osob, které se zdrojem pracují (radiační pracovníci) i osob vyskytujících se v okolí zdroje (obyvatelstvo). SÚJB tyto informace posuzuje z hlediska splnění tzv. limitů ozáření, které jsou dané atomovým zákonem.
SÚJB provádí standardně v pravidelných intervalech kontrolní činnost na pracovištích, kde se nakládá se zdroji ionizujícího záření, a to v závislosti na způsobu nakládání a klasifikaci používaného zdroje ionizujícího záření. Subjekty, které provádějí zkoušky dlouhodobé stability (ale i přejímací zkoušku) jsou taktéž kontrolovány. Vzhledem k velice obecnému dotazu, není možné jednoznačně odpovědět. Záleží na několika faktorech: o jaký zdroj se jedná, pro jaké účely je používán, zda jste v tzv. ose svazku, atd.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)
Pozn.: Vyplňení pole Jméno a E-mail není povinné.
- dotazy bez jména budou zařazeny jako Anonymní.
Menu
- Aktuálně
- Elektronická úřední deska
- O SÚJB
- Legislativa
- Dokumenty a publikace
- Jaderná bezpečnost
- Radiační ochrana
- Monitorování radiační situace
- Stress testy jaderných elektráren
- Krizové řízení
- Mezinárodní spolupráce
- Evropská unie
- WENRA
- Nešíření jaderných zbraní
- Zákaz chemických zbraní
- Zákaz biologických zbraní
- Plány kontrolní činnosti
- Odkazy
- Pro média
- Protikorupční opatření
- Zpracování osobních údajů
- Styk s veřejností
- Kontakt