Konference

Prostřednictvím konference nám můžete klást otázky k problematice, která se týká naší práce, a vy jste požadovanou informaci na našem serveru nenalezli. Zadané otázky budou zobrazeny až po jejich zaevidování, zhruba jedenkrát za týden. Mějte prosím trpělivost, naši odborníci budou potřebovat čas na zpracování odpovědí. Konference je připravena také pro zadávání doplňujících dotazů k již probíranému tématu. Současně je možné vyžádat odpověď prostřednictvím vámi zadané e-mailové adresy.

Pokud zadáte dotaz jako doplňující k již zadanému (kořenovému), je třeba hledat na něj odpověď otevřením odpovědi na dotaz kořenový. Tímto způsobem se objeví řetězec doplňujících dotazů. Nicméně i na doplňující dotazy dostanete odpověď také na vámi zadaný mail.

Vkládání reakce k vybranému záznamu

Přehrát kód
 

Pozn.: Vyplňení pole Jméno a E-mail není povinné.
- dotazy bez jména budou zařazeny jako Anonymní.

Smolinec vs. palivo pro JE 06.03.2020 01:53:47
Dobrý den.

Rád bych Vás poprosil o následující informace, které se mi nedaří nikde najít:

a) Kolikrát je větší hmotnostní aktivita kvalitního smolince ve srovnání s čerstvým UO2 používaným jako palivo v JE? Jaká je hmotnostní aktivita čerstvého paliva?

b) Jaká je dávka záření ve vzdálenosti (např.) 10 cm či 1 m od jednoho čerstvého palivového proutku? U smolince si to dokáži změřit, ale palivové proutky se strašně špatně shánějí.

Děkuji za odpověď a přeji hezký den.

(Vložil(a): Anonym)
Vážený pane,

odpověď na Váš dotaz může být poměrně složitá. Pokusíme se ji zodpovědět za určitých zjednodušujících předpokladů.

Aktivita je fyzikální veličina charakterizující rychlost, s níž probíhají přeměny atomového jádra určitého radionuklidu, tedy počet přeměn za jednotku času; jednotkou je Bq (bequerel): 1 Bq značí jednu přeměnu za sekundu. Různé radionuklidy podléhají různým typům přeměn, nemá proto valný smysl hovořit o aktivitě směsi radionuklidů, ale jen o aktivitě každého radionuklidu zvlášť. Lze pak mluvit např. o hmotnostní aktivitě jistého radionuklidu (v hmotnostní jednotce látky).
Smolinec může obsahovat různé uranové minerály, např. uraninit (U3O8), dále různé příměsi a nečistoty (i desítky procent). Pro zjednodušení uvažujme dále jen o ?kvalitním? smolinci tvořeném čistým uraninitem.
Přírodní uran je složen ze tří radionuklidů, obsahuje přibližně 99,2742% U-238, 0,7204% U-235 a 0,0054% U-234. Hmotnostní aktivita samotného U-238 je 12,44 kBq/g, samotného U-235 79,95 kBq/g, aktivita U-234 je 230 MBq/g. V jednom gramu U3O8 lze odvodit hmotnostní aktivitu U-238 10,5 kBq/g, U-235 0,5 kBq/g, U-234 10,5 kBq/g.
Izotopy uranu U-238 a U-235 jsou na počátku přírodních rozpadových řad radionuklidů. Uran-radiová (uranová, radiová) řada začíná U-238 a končí stabilním nuklidem Pb-206, patří do ní i U-234. Na počátku uran-aktiniové (aktiniové) řady je U-235, poslední je stabilní nuklid Pb-207. V rovnovážném stavu, kdy ze smolince žádný radionuklid neuniká, jsou jednotlivé členy řady v radioaktivní rovnováze, tj. poměr jejich aktivit je konstantní. Zjednodušeně lze říci, že v případě uranové řady má kromě U-238 a U-234 ještě dalších 12 členů řady stejnou aktivitu jako U-238. V případě aktiniové řady má stejnou aktivitu jako U-235 dalších 10 členů řady. Pokud je rovnovážný stav narušen a vlivem fyzikálních nebo chemických procesů dochází k úniku některých radionuklidů (například v každé řadě je radionuklid radonu, což je plynný prvek), radioaktivní rovnováha se naruší a aktivita některých členů řady může být nižší.
Pokud jde o palivo jaderných reaktorů, v UO2 tvořeném přírodním uranem je hmotnostní aktivita každého z izotopů U-238 a U-234 10,9 kBq/g, hmotnostní aktivita U-235 0,5 kBq/g. Jelikož se ale v jaderném palivu běžně používá uran obohacený U-235 přibližně na 4%, bude jejich hmotnostní aktivita jiná. Při 96procentním zastoupení U-238 bude jeho hmotnostní aktivita 10,5 kBq/g, při 4procentním zastoupení U-235 bude jeho hmotnostní aktivita 2,8 kBq/g. Na rozdíl od smolince neobsahuje jaderné palivo kromě uranu téměř žádné dceřiné radionuklidy (členy rozpadových řad).

Avšak porovnání aktivit různých látek nemá žádný smysl, různé radionuklidy podléhají různým typům přeměn a emitují záření o různé energii. Z praktického hlediska, tj. z hlediska radiační ochrany (zvláště zevního ozáření) je důležitý dávkový příkon. Ani u dávkového příkonu není odpověď jednoduchá.
V případě smolince záleží na velikosti, tvaru a kvalitě daného kusu horniny, rozdíly mohou být i řádové.
Podobně i u palivového proutku záleží na jeho velikosti a obohacení. V podmínkách jaderné elektrárny nelze hovořit o dávkovém příkonu způsobeném jedním proutkem, palivové proutky jsou uspořádány do tzv. palivových souborů. Orientačně lze říci, že v blízkosti povrchu palivových souborů je dávkový příkon přibližně 0,04 mGy/h, ve vzdálenosti 1 m mírně nad úrovní přírodního pozadí (100 ? 200 nGy/h).

Také si Vás dovolíme upozornit na skutečnost, že případné držení palivového proutku, obsahujícího jaderný materiál, bez platného povolení SÚJB je v rozporu s platnou legislativou a tedy nezákonné.
(Za SÚJB: SÚJB)