Předsednictví ČR v Radě EU v 2. polovině roku 2022 a SÚJB

Česká republika bude od července do prosince roku 2022 předsedat Radě EU. Rada EU je jednou z vrcholových institucí Evropské unie. Mezi její hlavní úkoly patří projednání a přijímání legislativních předpisů EU předložených Evropskou komisí, koordinace politik členských států ve vymezených oblastech, tvorba společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, uzavíráni mezinárodních dohod a přijímání rozpočtu EU. Přesto, že zasedá v 10 různých formacích podle jednotlivých oblastí působnosti EU a předmětu jednání, je nutné na ni pohlížet jako na jeden subjekt. Aby mohla Rada na ministerské úrovni v jakékoliv formaci úspěšně proběhnout, musí být její program předem dobře předjednán a dohodnut. To je úkol pro Výbor stálých zástupců vlád členských států EU (Coreper I, Coreper II) a více jak 150 přípravných orgánů Rady, kterými jsou pracovní skupiny a výbory. Předsednictví Rady, s výjimkou složení pro zahraniční věci, vykonávají předem určené skupiny tří členských států po dobu osmnácti měsíců. Česká republika tvoří toto „trio“ spolu s Francií (která předsedá v první polovině roku 2022) a Švédskem (které bude předsedat v první polovině roku 2023). Společný program tria, stejně jako program, který si pro dobu svého předsednictví v Radě EU přijme Česká republika, udají směr práce všech složení Rady za CZ PRES 2022, ovlivní program jednání (plánované legislativní úkoly a operativní rozhodnutí) každé jedné formace Rady. Předsednictví v Radě EU pro předsednickou zemi znamená, že její zástupci předsedají po dobu 6 měsíců jednáním všech formací a pracovních orgánů Rady, určují jejich program a řídí jejich průběh. (Pouze některé stanovené orgány Rady jsou předsedány stálými předsedy).

Pro SÚJB je důležitá Rada pro obecné záležitosti (tzv. „GAC“). Pod tuto spadá pracovní skupina pro jaderné otázky (dále také „PS AQG“), kterou má SÚJB v gesci a jíž bude za CZ PRES 2022 předsedat. Rada pro obecné záležitosti zajišťuje soudržnost prací jednotlivých složení Rady. Ve spojení s předsedou Evropské rady a Evropskou komisí (EK) připravuje zasedání Evropské rady a zajišťuje jejich návaznost. Odpovídá ze celkovou koordinaci politik, institucionální a správní otázky, průřezová témata týkající se více politik EU, jakož i za všechna další témata, která jí svěří Evropská rada, s ohledem na pravidla fungování hospodářské a měnové unie. Jednání Rady pro obecné záležitosti připravuje Coreper II. Všechny body, které mají být na pořadu jejího jednání, musí Coreper II posoudit a projednat. Coreper II usiluje o dosažení dohod a kompromisních řešení tak, aby je GAC mohla následně přijmout. Pracovní skupina pro jaderné otázky byla založena za účelem projednání záležitostí regulovaných Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom) (dále jen „Smlouva o Euratomu“). Konkrétně se PS AQG zabývá především právní úpravou ochrany před ionizujícím zářením, bezpečností jaderných zařízení, nakládáním s radioaktivním odpadem a vyhořelým jaderným palivem, systémem záruk, mezinárodní spoluprací se třetími zeměmi v oblasti mírového využívání jaderné energie.

Česká republika předsedala Radě EU v minulosti již jednou, a to v první polovině roku 2009. SÚJB tehdy, jako nyní, předsedal PS AQG a podařilo se mu dosáhnout dohody na textem směrnice o jaderné bezpečnosti, jejíž projednávání bylo zahájeno za francouzského předsednictví v roce 2008. Jednalo se o druhý návrh Evropské komise, první návrh směrnice z roku 2003 podporu členských států v Radě nezískal.

Program PS AQG je určován s ohledem na program tria a program aktuální předsednické země v Radě EU. Jeho podobu velkou měrou ovlivňují počiny minulých předsednictví, legislativní a nelegislativní aktivity Evropské komise, dění v EU, ve světě a na mezinárodních fórech. Konkrétní program každého zasedání určuje předseda pracovní skupiny ve spolupráci s Generálním sekretariátem Rady. Výhled předsednictví – priority, aktivity, významné akce a očekávané události – bývá předsedou pracovní skupiny prezentován na první pracovní skupině pod jeho vedením. Evropská komise tento zvyk drží také a prezentací svých plánů a priorit na předsednictví pravidelně navazuje. Na PS AQG je Komise zastupována nejčastěji představiteli Generálního ředitelství pro energetiku (DG ENER), konkrétně ředitelství pro Jadernou energii, bezpečnost a ITER (ENER.D). Právní předpisy projednávané na PS AQG (předkládané Komisí na základě článků č. 31 a 32 Smlouvy o Euratomu, čl. 203 Smlouvy o Euratomu) mají oproti jiným předpisům EU specifický přijímací režim. Evropský parlament, který je u předpisů EU přijímaných řádným legislativním postupem stejně důležitý, jako Rada, má úlohu pouze poradní. Jeho vyjádření není nikterak závazné a nemusí být zohledněno. Text těchto právních předpisů tedy není dohadován v rámci trialogů mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem, ale je přijímán pouze na půdě Rady EU.

Pro dokreslení je možno uvést příklady nejzajímavějších témat, které se objevily na PS AQG od minulého CZ PRES v roce 2009 až po to současné. Švédské předsednictví v roce 2009 projednalo dvoje závěry Rady - ke zprávě ENSREG a k zabezpečení dodávek radioizotopů. Na PS AQG byla prezentována i zpráva o bezpečnosti jaderných zařízení na Ukrajině připravená MAAE v souvislosti s přistoupením Ukrajiny do Energetického společenství a předsedkyně Asociace západoevropských jaderných dozorů (WENRA) informovala o činnosti této organizace. Španělské předsednictví zařadilo na pořad jednání studii zadanou Evropskou komisí k právní úpravě jaderné odpovědnosti v členských státech EU. Studie analyzovala, zda je možné na základě ustanovení Smlouvy o Euratomu předložit návrh jednotné právní úpravy a nastínila možná politická řešení rozdílných právních úprav v EU.  Této problematice se EK věnovala intenzivně až do roku 2013 (spolu se studií byl zorganizován i seminář a ustanovena skupina expertů z členských států), poté však iniciativa bez konkrétního výstupu usnula. PS AQG se zabývala také mandátem pro vyjednání smlouvy o spolupráci mezi Euratomem a Kanadou a Euratomem a Jihoafrickou republikou.

V druhé polovině roku 2010 (předsednictví Belgie) bylo prezentováno sdělení o využívání ionizujícího záření v lékařství a zajištění dodávek radioizotopů pro nukleární medicínu, k tomu přijalo belgické předsednictví závěry Rady. Zástupce Litvy prezentoval svoje otázky k projektu nové jaderné elektrárny v Kaliningradu, byly podány informace o průběhu vyjednávání smlouvy mezi Euratomem a Ruskem, bylo zahájeno projednávání návrhu směrnice Rady o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem, zástupce EK představil nové doporučení Komise k použití článku 37 Smlouvy o Euratomu.

Maďarské předsednictví v roce 2011 poznamenala havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima I. Mimořádné zasedání Evropské skupiny na vysoké úrovni pro jadernou bezpečnost a nakládání s odpadem (ENSREG) a PS AQG se uskutečnily ještě před jednáním Evropské rady dne 24. a 25. března, na kterém bylo rozhodnuto o provedení zátěžových testů jaderných elektráren v EU. Dalšími tématy první poloviny roku 2011 byl pracovní dokument Komise zabývající se situací těžby uranu a těžebních odpadů v EU, iniciativa Irska k zlepšení transparentnosti procesů kolem článku 37 Smlouvy o Euratomu, první zpráva Komise o implementaci nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti.

Pokračovalo vyjednávání směrnice o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a s radioaktivním odpadem, tato byla přijata za polského předsednictví. V druhé polovině roku 2011 byly Radě představeny dva významné legislativní návrhy, a to návrh směrnice Rady, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě, a návrh směrnice, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření. Projednávání obou návrhů zaměstnalo členské státy na další dva roky. PS AQG se zabývala také návrhem zprávy o pokroku k zátěžovým testům a ruskými návrhy změn Úmluvy o včasném oznamování jaderné havárie. Návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje systém Společenství pro registraci dopravců radioaktivních látek, byl předložen PS AQG na jejím posledním jednání v roce 2011. Předpis byl předmětem mnoha diskusí na PS AQG v následujících letech, podporu České republiky a některých dalších členských států však nezískal a jeho přijetí bylo na půdě Rady zablokováno.

Dánské předsednictví v roce 2012 otevřelo projednávání návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti. Věnovalo se také návrhu nařízení Rady o podpoře poskytované Unií na programy pomoci pro vyřazování jaderných zařízení v Bulharsku, Litvě a na Slovensku z provozu a mandátu pro EK k vyjednání prodloužení dohody mezi EURATOM a KEDO.

Kyperské předsednictví zařadilo na svůj program mj. doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se Komisi vydávají směrnice pro jednání o změnách Úmluvy o jaderné bezpečnosti, Sdělení EK – konečná zpráva ke komplexnímu hodnocení rizik a bezpečnosti jaderných elektráren v EU a na základě iniciativy Belgie a Nizozemska připravilo závěry Rady k bezpečnému zásobování radioizotopy pro lékařské účely v rámci EU.

V roce 2013 se předsednické role ujalo Irsko. Za jeho vlády byl návrh směrnice, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření, projednáván nejen na PS AQG, ale také na expertních ad-hoc skupinách.   Projednán byl také mandát Euratomu pro účely jednání pracovní skupiny pro transparentnost a efektivnost (Úmluva o jaderné bezpečnosti) a prezentováno sdělení k využívání finančních prostředků vyčleněných na jaderná zařízení, vyhořelé palivo a radioaktivní odpad.

Litevské předsednictví zahájilo projednávání návrhu revidujícího směrnici o jaderné bezpečnosti, projednalo a našlo shodu nad návrhem rozhodnutí Rady, kterým se opravňuje EK podepsat jménem Euratomu asociační dohodu EU – Ukrajina.

Řecké předsednictví (1. polovina roku 2014) otevřelo projednávání návrhu nařízení, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii. Delegace projednaly návrhy doporučení k rozhodnutí Rady týkající se uzavření dohody o přidružení s Gruzií a Moldavskou republikou. Návrh revidující směrnici o jaderné bezpečnosti byl projednáván i na ad hoc expertních pracovních skupinách Rady a dohodnut na pracovní úrovni. Delegace se v rámci přípravy na diplomatickou konferenci k Úmluvě o jaderné bezpečnosti zabývaly švýcarským návrhem na změnu úmluvy.

V druhé polovině roku 2014 (za předsednictví Itálie) se podařilo na úrovni Rady finalizovat návrh nařízení, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii. Velká část jednání byla věnována přípravám pozice Rady a sjednávání mandátu Komise pro diplomatickou konferenci k Úmluvě o jaderné bezpečnosti. Bylo představeno také doporučení k rozhodnutí Rady, kterým se vydává Komisi směrnice pro sjednání Smlouvy mezi Euratomem a vládou Korejské republiky o spolupráci při mírovém využívání jaderné energie.

Hlavním tématem PS AQG v první polovině roku 2015 (za lotyšského předsednictví) byla příprava mandátu Rady pro jednání diplomatické konference o pozměňovacích návrzích k Úmluvě o jaderné bezpečnosti a aktualizace pokynů pro spolupráci, přípravu a prezentaci pozic Euratomu na mezinárodních jednáních svolaných v rámci dohod, jejichž stranami jsou jak členské státy, tak Euratom.

Lucemburské předsednictví se věnovalo přípravě závěrů Rady na dvě témata - odůvodnění lékařského zobrazování zahrnujícího vystavení ionizujícímu záření a havarijní připravenost a odezva na mimořádné události mimo areál jaderného zařízení.

Nizozemsko, které předsedalo Radě EU v první polovině roku 2016, soustředilo diskusi delegátů členských států na problematiku nezbytnosti zajištění dodávek lékařských radioizotopů. Evropská komise představila Jaderný ukázkový program připravený na základě článku 40 Smlouvy o Euratomu a doporučení o použití článku 103 Smlouvy o Euratomu.

Za předsednictví Slovenska byly dohodnuty závěry Rady ke zvláštní zprávě Evropského účetního dvora „Programy pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Litvě, Bulharsku a na Slovensku: od roku 2011 bylo dosaženo určitého pokroku, zásadní výzvy však teprve čekají.“. Slovensko očekávalo, že EK předloží avizovanou revizi nařízení podle čl. 41 Smlouvy o Euratom (notifikace investic - nařízení Rady (Euratom) 2587/1999, nařízení Komise (Euratom) č. 1209/2000 ), tuto iniciativu však Komise nepřijala (a nebyla přijata dodnes).

Slovensko se ujalo po dohodě s maltskou stranou předsednictví PS AQG i v první polovině roku 2017. Evropská komise prezentovala výsledky střednědobého přezkumu nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a představila zprávu o pokroku při implementaci směrnice Rady 2011/70/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem. V rámci příprav na 7. hodnotící konferenci k Úmluvě o jaderné bezpečnosti byl dohodnut koordinovaný přístup Euratomu a členských států k Vídeňské deklaraci.

Za estonského předsednictví se členské státy seznámily např. se zprávou Evropské komise o provádění prací v rámci programu pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, Litvě a na Slovensku v roce.

Za bulharského předsednictví (1. polovina roku 2018) projednaly členské státy na PS AQG druhou zprávu o provádění směrnice Rady 2006/117/Euratom o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a o její kontrole v členských státech.

V druhé polovině roku 2018, za rakouského předsednictví, se PS AQG věnovala třem návrhům právních předpisů – návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013, návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí specifický finanční program pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem a kterým se zrušuje nařízení Rady (Euratom) č. 1368/2013 a návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu (přijaty byly však až za německého předsednictví v roce 2020, bylo nutné vyčkat na dosažení pokroku při vyjednávání víceletého finančního rámce).

Projednáván byl také návrh závěrů Rady k prvnímu tematickému vzájemnému hodnocení podle směrnice 2014/87/Euratom, ten dokončilo až nastupující rumunského předsednictví (1. polovina roku 2019). Návrh přijmout závěry Rady k fyzické ochraně jaderných zařízení podporovaný Evropskou komisí se však u členských států s podporou nesetkal a po několika kolech přesvědčování musel být opuštěn. Dojednat se však rumunskému předsednictví podařilo závěry Rady na méně citlivé téma, a to k ne-energetickému využití jaderných technologií. Evropská komise představila delegátům sdělení „Efektivnější a demokratičtější rozhodování v politice EU v oblasti energetiky a klimatu“, především aspekt navrhované revize Smlouvy o Euratomu.

V druhé polovině roku 2019, za finského předsednictví, se PS AQG věnovala přijetí závěrů Rady k nakládání s jaderným odpadem pocházejícím z ne-energetického využití jaderných technologií.

Za chorvatského předsednictví seznámil Evropský účetní dvůr zástupce členských států Euratomu se zvláštní zprávou „Komise přispívá k jaderné bezpečnosti v EU, ale její přístup je potřeba aktualizovat.“ K této zprávě přijalo chorvatské předsednictví závěry Rady.

Za portugalského předsednictví (2021) informovala EK delegace o vývoji vztahů mezi Euratomem a UK v oblastech spadajících pod Dohodu o spolupráci v oblasti bezpečného a mírového využití jaderné energie, především o vyjednávání správních ujednání k účinnému provádění Dohody. V závěru první poloviny roku 2021 začaly členské státy projednávat Doporučení pro rozhodnutí Rady, kterým se povoluje zahájit jednání o modernizaci Smlouvy o energetické chartě. Toto doporučení se týkalo výlučně kompetencí Euratomu.

Za slovinského předsednictví byl mandát Euratomu pro modernizaci Smlouvy o energetické chartě dohodnut. Vyjednávání správních ujednání pod Euratom-UK Dohodou bylo finalizováno na technické úrovni.

Francouzské předsednictví plánuje být v jaderné oblasti aktivní spíše na poli jaderného výzkumu (spadající pod společnou pracovní skupinu pro výzkum a jaderné otázky).