Zárukové systémy MAAE a Euratomu

Zárukový systém Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE)

Základním nástrojem pro eliminaci proliferace jaderných zbraní je Smlouva o nešíření jaderných zbraní (Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons – NPT). Tato smlouva rozděluje smluvní strany na jaderné, které oficiálně vyvinuly a vlastní jaderné zbraně (Čína, Francie, Rusko, Velká Británie, USA), a nejaderné. Nejaderné státy se touto smlouvou zavazují k tomu, že nebudou usilovat o získání jaderných zbraní. Jaderné státy smlouva zavazuje k jadernému odzbrojení a k tomu, že neposkytnou jaderné zbraně nebo neumožní jejich výrobu jiným státům. NPT také stanovuje právo k rozvoji a mezinárodní spolupráci v rozvoji mírového využívání jaderné energie.

S dodržováním NPT souvisí systém jaderných záruk (Safeguards), za jejichž naplňování je odpovědný každý nejaderný stát, včetně ČR.  Verifikací správného a úplného naplňování těchto záruk je pověřena MAAE. MAAE uplatňuje záruky na základě dohody o jejich implementaci uzavřené s jednotlivými státy.

Rozeznáváme tři typy zárukových dohod:

• všeobecná záruková dohoda (Comprehensive Safeguards Agreement – CSA), INFCIRC/153, je typická pro nejaderné státy,
• dohoda na dobrovolném principu (Voluntary Offer Agreement – VOA), je typická pro jaderné státy,
• záruková dohoda pro specifické položky (Item Specific Safeguards Agreement), INFCIRC/66, Rev. 2, je uzavřena se státy, které stojí mimo NPT.

Záruková dohoda je zaměřena pouze na deklarované jaderné materiály a jaderná zařízení, což se v 90. letech 20. století ukázalo jako nedostačující, a proto vznikl dodatek k Všeobecné zárukové dohodě, tzv. Dodatkový protokol k Dohodě o uplatňování záruk na základě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, INFCIRC/540, zkráceně Dodatkový protokol. Dodatkový protokol na jedné straně ukládá danému státu předávat MAAE daleko širší spektrum informací o svém jaderném palivovém cyklu, a na straně druhé významně posiluje pravomoci MAAE a jejích zárukových inspektorů.

Zárukový systém Evropské komise

Základem zárukového systému Evropské komise (Euratom) je povinnost provozovatelů a všech dalších osob a podniků, které nakládají s jadernými materiály (plutonium, uran, thorium, včetně těžby a prvotního zpracování uranové a thoriové rudy a uvedených materiálů obsažených v radioaktivních odpadech), deklarovat vůči Euratomu stav a způsob nakládání s těmito materiály, vést jejich evidenci, provádět kontrolu a přijmout kontrolu ze strany Euratomu.

Zárukový systém MAAE je vůči členským státům EU uplatňován prostřednictvím třístranné Dohody o uplatňování záruk mezi MAAE, Euratomem a jednotlivými členskými státy EU (v české verzi), které nevlastní jaderné zbraně (tzv. Trojstranná dohoda o uplatňování záruk - netýká se Velké Británie a Francie). V rámci této dohody přebírá Euratom v podstatě roli nadnárodního systému evidence a kontroly jaderných materiálů.

Historie zárukového systému Euratomu začíná v roce 1957 podpisem Smlouvy o založení Euratomu a pokračuje v roce 1976 přijetím Nařízení o uplatňování záruk Euratomu. Podobně jako zárukový systém MAAE je založen na Státním systému evidence a kontroly jaderných materiálů. Zároveň každý, kdo chce nakládat s jadernými materiály, má povinnost předložit Euratomu základní technické charakteristiky svého zařízení.

Základní rozdíly obou zárukových systémů

V souhrnu lze konstatovat, že zatímco základním smyslem zárukového systému MAAE je implementace mezinárodního režimu nešíření jaderných zbraní a ověření, že mírové využívání jaderné energie není převáděno na vývoj a výrobu jaderných výbušných zařízení, základem zárukového systému Euratomu je získání záruky, že jaderné materiály jsou využívány výlučně k deklarovaným účelům a že mezinárodní závazky EU budou naplněny. Výsledky působnosti druhého z obou systémů lze přirozeně využít k dosažení hlavních cílů systému prvního.

Zárukový systém Euratomu je z hlediska rozsahu své působnosti širší o přední a zadní část palivového cyklu. Tento rozdíl je však téměř smazán v momentě zahájení uplatňování příslušných požadavků Dodatkového protokolu. Z hlediska vedení evidenčních záznamů a podávání evidenčních zpráv se oba systémy odlišují v technických detailech a požadavkem zárukového systému Euratomu vést odděleně evidenci jaderného materiálu podle mezinárodních závazků vůči třetím státům.

Z pohledu dozorného orgánu má zárukový systém Euratomu přímý výstup na provozovatele jaderných zařízení, zatímco zárukový systém MAAE je vždy uplatňován výlučně prostřednictvím dozorného orgánu státu.