Reakce na informace o aktuálně zjišťovaném zvýšení počtu rakoviny štítné žlázy v populaci ČR

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) tímto reaguje na informace uvedené v nedávné době v některých médiích v souvislosti s aktuálně zjišťovaným zvýšeným počtem rakoviny štítné žlázy v populaci ČR. V této souvislosti zaznělo několik nepřesných až zavádějících informací o účincích ionizujícího záření, které chce SÚJB tímto uvést na pravou míru.

Výskyt rakoviny štítné žlázy byl dáván mj. do souvislosti s použitím ionizujícího záření v lékařství, konkrétně pak se zubními rentgenovými snímky. Bylo správně řečeno, že není jasná příčina vzniku rakoviny štítné žlázy a že se jedná o proces multifaktoriální. Jedním ze známých rizikových faktorů při vzniku rakoviny – a to i při vzniku rakoviny štítné žlázy – je ionizující záření. Je také znám vztah mezi obdrženou dávkou a pravděpodobnosti vzniku rakoviny různých orgánů. Ovšem stanovení příčinné souvislosti mezi určitým druhem nádoru vyskytujícím se v populaci a některým z možných rizikových faktorů není snadné a už vůbec není možné vybrat pouze jeden tento faktor a bez zkoumání dalších souvislostí mu přisoudit zásadně převažující vliv.

Přisuzovat tedy vyšší počet nádorů štítné žlázy rostoucímu počtu prováděných rentgenových snímků nebo dokonce zubních rentgenových snímků je naprosto nesprávné. Vzhledem k tomu, že hodnoty dávek ionizujícího záření, kterému je člověk vystaven při většině standardních rentgenových vyšetření, jsou velmi nízké, je příspěvek ke zvýšení pravděpodobnosti výskytu rakoviny oproti ostatním rizikovým faktorům zanedbatelný. Efektivní dávka z intraorálního snímku zubů je asi 5 mikro Sievertů. Pravděpodobnost vzniku rakoviny ve vztahu k tak nízké dávce není hodnotitelná a vzhledem k tomu, že běžný výskyt rakoviny v populaci se pohybuje v desítkách procent, se dá říci, že vliv dalších faktorů i těch dosud neznámých, musí být několikařádově vyšší, než je tomu u ionizujícího záření.

V podstatě jediné případy, kdy byl prokázán zvýšený výskyt rakoviny štítné žlázy z důvodu ozáření ionizujícím zářením, byly případy vnitřního ozáření způsobené vdechnutím nebo požitím velkého množství radioaktivního jódu. K tomu může neplánovaně dojít pouze v důsledku havarijní situace.  Bylo např. potvrzeno, že obyvatelé v okolí havarované černobylské jaderné elektrárny byli vystaveni působení  radioaktivního jódu  ve vysokých koncentracích a později byla u některých z nich zjištěna rakovina štítné žlázy. Byla u nich tedy prokázána příčinná souvislost mezi vdechování nebo požitím radioaktivního izotopu jódu I 131 a vznikem rakoviny štítné žlázy. Vzhledem k tomu, že radioaktivní jód se ukládá přímo ve štítné žláze, dochází k poměrně vysokému ozáření, které může způsobit změny tkáně štítné žlázy (zánětu, změně funkce) a po určitém časovém odstupu může vést až k nádorovému onemocnění. Tato situace je ovšem zcela nesrovnatelná s ozářením při použití zubního rentgenu, kdy se jedná o zevní ozáření, a obdržené dávky jsou zanedbatelné.

SÚJB důsledně kontroluje dodržování principů radiační ochrany při použití zdrojů ionizujícího záření a na základě výsledků této kontrolní činnosti lze konstatovat, že úroveň radiační ochrany při aplikacích ionizujícího záření v medicíně je v ČR na vysoké úrovni. Znamená to tedy, že pokud je dané vyšetření pomocí ionizujícího záření správně indikováno, odůvodněno a aplikováno je riziko spojené s takovým vyšetřením vždy vyváženo přínosem pro vyšetřovanou osobu.