Konference

Havarijní plány, připravenost 27.03.2006 02:15:57

Dobrý den, měl bych dotaz ohledně zveřejnění vnitřního plánu. Je mi jasné, že obsahuje choulostivé informace, proto se nazývá vnitřní, ale co kdyby se stalo že se tento dokument dostane k dispozici na veřejnost i z nedbalosti. Nejednal by o trestní čin obecného ohrožení z nedbalosti? Protože jak zjišťuji velká část chemický objektů zařazených do skupiny B dle z.č. 224/2015Sb. a i zařízení zařazených do IV. skupiny radiační ochrany, vesele zveřejnuje veškeré krizové havarijní plány a postupy při mimořádné události. Děkuji za odpověď. Tygl
(Vložil(a): Anonym)

---

Dobrý den,

můžeme se vyjádřit pouze k požadavkům zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, který spadá do kompetence SÚJB. Obsah vnitřního havarijního plánu není klasifikován žádným stupněm utajení ve smyslu zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Dokument je však vlastnictvím jeho zpracovatele (držitele povolení či provozovatele objektu) a je čistě na jeho rozhodnutí, zda dokument zveřejnění. Dokument samozřejmě obsahuje řadu osobních údajů (např. jména odpovědných osob, telefonní čísla, atp.) a zveřejnění takovýchto údajů nemusí být žádoucí.
Pro přesnost uvádíme, že termín "vnitřní havarijní plán" se zpracovává podle § 155 odst. 2 atomového zákona, a to pro areál jaderného zařízení nebo pracoviště se zdroji ionizujícího záření. Postupy tedy platí pro jeho zpracovatele, tedy držitele povolení, který je povinen zajistit odezvu na radiační mimořádnou událost vzniklou při jím vykonávaných činnostech právě podle příslušného vnitřního havarijního plánu. V případě, že událost přesáhne (či může přesáhnout) hranice areálu či objektu, postupuje se podle vnějšího havarijního plánu. Ten má platnost pro území v okolí areálu či objektu, resp. platí pro území, kde je vymezena zóna havarijního plánování.
(Za SÚJB: Sekce radiační ochrany)

Dobry den,

pripravujem vnitrni havarini plan a chcel by som sa spytat, ktora vyhlaska novej atomovej legislativy obsahuje poziadavky na jeho obsah.

Vo vyhlaske 359/2016 sa sice VHP spomina v § 4 a odkazuje sa na prilohu c. 6, ale v jednotlivych odstavcoch sa spomina len jadrove zariadenie. Je teda VHP napr. pre radionuklidove ozarovace v nemocniciach definovany v inej vyhlaske?

Dakujem.
(Vložil(a): Jan Kubancak)

---

Dobrý den, příloha č. 6 vyhl. 359/2016 Sb., o podrobnostech k zajištění zvládání radiačních mimořádných událostí, se týká obecně všech vnitřních havarijních plánů požadovaných zákonem č. 263/2016 Sb., atomový zákon. Pokud je podle zákona č. 263/2016 Sb,. atomový zákon, požadován k žádosti o povolení vnitřní havarijní plán, tak potom musí splňovat požadavky vyhl. 359/2016 Sb. V částech, které se daného pracoviště/nakládání se ZIZ, netýkají, např. protože na pracovišti nemůže vzniknout radiační havárie, tak se uvede, že se na pracoviště/nakládání nevztahuje. Na webových stránkách SÚJB je k dispozici pomůcka pro vypracování vnitřního havarijního plánu : www.sujb.cz/legislativa/vyklady-nove-atomove-legislativy/.
(Za SÚJB: odbor krizového řízení a informatiky)

Dobrý den, jsem studentka VUT Brno. V rámci své seminární práce zpracovávám problematiku jaderné energetiky. Můj dotaz se týká zóny havarijního plánování, a to konkrétně z jakého důvodu je zóna havarijního plánování JE Temelín menšího rozsahu než zóna havarijního plánování JE Dukovany? Odpověď na tuto otázku jsem bohužel nenašla v žádné literatuře. Děkuji za Vaši odpověď, s pozdravem Pavelková.
(Vložil(a): Dagmar Pavelková)

---

Rozsah zóny havarijního plánování (ZHP) musí vždy odpovídat konkrétním vlastnostem konkrétní jaderné elektrárny, a je dán především radiologickými důsledky tzv. nadprojektových (těžkých) nehod. Rozsah ZHP JE Temelín odpovídá rozsahu ZHP stanovovaných v zahraničí pro obdobný typ reaktoru - tlakovodní reaktor s tepelným výkonem 3000 MW a s ochrannou obálkou (kontejnmentem). Tím je vysvětlena i skutečnost, proč JE Dukovany s odlišným typem reaktoru a odlišným typem ochranné obálky a zajištěním hermetičnosti prostor primárního okruhu, mají jiný rozsah ZHP.
(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)

Dobrý den. Rád bych věděl, jakou rychlostí a jakým směrem by se šířilo záření z jaderné elektrárny po její havárii. Například z Temelína. Jaké by byly jeho účinky například v Praze? A za jakou dobu?
(Vložil(a): Vlasta B.)

---

Samotné ionizující záření se šířit do velkých vzdáleností nemůže. Ve volném prostoru můžeme dosah záření (zejm. gama) uvažovat v řádu stovek metrů až kilometr. Šiřitelné, jsou radionuklidy, které při své spontánní přeměně (radioaktivním rozpadu) teprve záření emitují (vyzařují). Radionuklidy mohou být ve formě pevné (aerosol=v zásadě prach), kapalné a plynné. Pro předpovědi jejich šíření se používají nejrůznější modely, jejichž základ tvoří meteorologické zákonitosti.
Pokud bychom tedy měli modelovat šíření aerosolů a plynů, musíme znát a stále sledovat hlavně aktuální počasí (zejména rychlosti a směry větru v jednotlivých vrstvách atmosféry a typ počasí). Dále pak je potřeba mít znalost o hmotnosti šířících se částic, o tepelné vydatnosti zdroje a mnoha dalších aspektech, jako je např. povrch terénu (nížiny, planinami, hory, vodních plochy, lesy či města). Kvůli komplikovanosti jsou na předpovědi šíření vyvinuty speciální programy, které zahrnují všechny zmíněné faktory.
Obecně se jakýkoli aerosol nemůže šířit rychleji, než jaká je rychlost větru; vítr navíc funguje jako "ředící prvek", tedy snižuje potenciální objemovou aktivitu a snižuje tedy radiační zátěž v místě, proti tomu déšť způsobuje "vymytí" radionuklidů z atmosféry a omezí tedy šíření do větších vzdáleností.
Při bezpečnostních analýzách, které jsou nedílnou součástí dokumentace posuzované před uvedením do provozu každého jaderného zařízení, jsou radiační důsledky pro tzv "projektové havárie" pro okolí počítány (vždy se bere nejhorší možný scénář pro daný případ). Vychází z toho i jeden ze současných základních projektových principů, že sama elektrárna musí být konstruována tak, aby při projektové havárii nedošlo k nepřípustnému ozáření okolí, únik radioaktivních látek byl nulový nebo velmi malý. Havárie většího rozsahu, při kterých by mohlo teoreticky dojít k většímu úniku, mají pravděpodobnost u Temelína menší než 1 x za 1 000 000 let (jde prakticky o shodu velkého množství na sobě nezávislých náhod). Avšak ani při těchto hypotetických haváriích nelze dosáhnout z fyzikální podstaty něčeho podobného, co se stalo v Černobylu.

(Za SÚJB: sujb)

Dobrý den

Mohli byste prosím uvést nějaký odkaz na dokument, kde seznam obcí v havarijní zóně JETE a to v obou pásmech?
děkuju

JP
(Vložil(a): Jan Potužník)

---

SÚJB žádný takový odkaz nemá k dispozici. Podle informací SÚJB, které čerpá z Vnějšího havarijního plánu zóny havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín (VHP), se jedná o následující obce:
Dříteň, Libív, Malešice, Hněvkovice, Temelín, Lhota pod Horami, Sedlec, Zvěrkovice, Litoradlice, Kočín, Nová Ves, Všemylsice, Bohunice, Hosty, Doubrava, Pašovice, Koloměřice, Chrášťany, Neznašov, Vesce, Koloděje nad Lužnicí, Netěchovice, Nuzice, Hvožďany, Březnice, Hodonice, Předčice, Záhoří, Smilovice, Čeňkov, Bečice, Dobšice, Žimutice, Třitim, Krakovčice, Hrušov, Dolní Kněžeklady, Korní Kněžeklady, Štipoklasy, Bzí, Sobětice, Pořežánky, Modrá Hůrka, Pořežany, Tuchonice, Radonice, Kostelec, Hroznějovice, Purkarec, Jeznice, Poněšice, Lišnice, Vlkov, Chlumec, Velice, Munice, Mydlovary, Olešník, Zahájí, Zliv, Česká Lhota, Zbudov, Dubence, Novosedly, Nákří, Dívčice, Strachovice, Záblatíčko, Radomilice, Chvalešovice, Číčenice, Strpí, Újezdec, Těšínov, Milenovice, Krč, Záboří, Čavyně, Myšenec, Nová Ves u Protivína, Žďár, Žďárské chalupy, Protivín, Nouzov, Kukle, Tálín, Albrechtice nad Vltavou, Údraž, Újezd, Hladná, Slavětice, Všeteč, Týn nad Vltavou

Pro případné podrobnosti doporučuji obrátit se na Krajský úřad Jihočeského kraje (útvar krizového řízení), který má výše uvedený VHP k dispozici a který Vám jistě rád potřebné informace předá. Pro úplnost ještě sděluji, že VHP je dokumentem, který je schválený hejtmanem.

(Za SÚJB: sujb)

Vážení,
podle příručky vydané GŘ HZS Praha v roce 2003 (Ochrana člověka za mimořádných událostí) je zóna havarijního plánování pro JE Dukovany 20 km a JE Temelín 13 km.
Zajímalo by mě:
1. jsou uváděné udaje platné a nebudou se v horizontu nejbližších let měnit?
2. proč jsou stanovené různé velikosti a čím je to zdůvodněno? Je takový rozbor / objasnění / analýza rizika volně přístupná na internetu?
3. jaké jsou webové stránky obou uvedených subjektů?
4. jsou volně v prodeji tablety jodidu draselného?
Předem Vám děkuji za odpověď.
Zdraví Vás
Otakar Mika
(Vložil(a): Otakar Mika)

---

1. Stanovené zóna havarijního plánování (ZHP) jsou v případě obou jaderných elektráren (JE) dvě - podrobnosti najdete v příručkách vydaných oběma JE pro informaci obyvatel v ZHP (jsou k dispozici v elektrárenských informačních střediscích),
2. Není důvodu měnit rozsah ZHP, podrobnosti najdete v přiloženém <a href="http://www.sujb.cz/soubory/ZHPRAK.doc" target="_blank">materiálu (dokument doc - 1,01 MB)</a>, který byl zveřejněn a mimo jiné i předán rakouským zástupcům v rámci tzv. "melkského proces",
3. Webové stránky obou JE najdete na oficiálních stránkách společnosti ČEZ, a.s.
4. Jódovými tabletami jsou vybaveni obyvatelé v ZHP v souladu s Nařízením vlády ČR č. 11/1999 Sb. § 3 v ZHP držitelem povolení (tzn. ČEZ a.s.) podle podkladů orgánů státní správy a samosprávy odpovědných za implementaci požadovaných ochranných opatření (podle tzv. "krizových zákonů", zejména zákona č. 240/2000 Sb.). Na území ČR mimo ZHP má být provedeno zajištění jódových tablet v souladu s krizovými plány příslušného orgánu státní správy a samosprávy (viz. Vyhláška ministerstva vnitra ČR č. 25/2000 Sb.). SÚJB je toho názoru, že by tablety měly být běžně k dispozici v lékárenské síti ČR; nicméně kompetenci na zpracování vnějších havarijních plánů a územních havarijních plánů SÚJB nemá (viz. citovaná vyhláška).

(Za SÚJB: úsek radiační ochrany)