Melkský proces

Za účelem dalšího rozvoje dobrých sousedských vztahů mezi Českou republikou a Rakouskou republikou byl dne 12. prosince 2000 v Melku podepsán "Protokol z jednání mezi českou a rakouskou vládou, vedených premiérem Zemanem a spolkovým kancléřem Schüsselem za účasti komisaře Verheugena", "Protokol z Melku". Tímto krokem byl zahájen tzv. melkský proces. V jeho rámci se uskutečnila řada třístranných expertních jednání, na kterých byly diskutovány otázky týkající se jaderné elektrárny Temelín, od jaderné bezpečnosti až po vliv elektrárny na životní prostředí (viz zpráva Evropské komise postoupená dopisem C. Waeterloose). Mezi diskutovaná témata patřila např. problematika havarijní připravenosti a stanovení zóny havarijního plánování. Proces vyvrcholil další schůzkou představitelů ČR - premiéra M. Zemana, Rakouska - kancléře W. Schüssela a komisaře Evropské komise G. Verheugena v Bruselu 29. listopadu 2001. Na jednání byl přijat dokument Závěry melkského procesu a následná opatření, tzv. Bruselský protokol (anglický originál, český neoficiální překlad). Sledováním implementace závazků formulovaných v tomto dokumentu byli pověřeni za českou stranu ministr zahraničních věcí a za rakouskou stranu ministr lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství. Oběma ministry byl v prosinci 2001 podepsán Časový plán (Road map) (anglická verze tzv. Roadmap, český překlad), kterým byl stanoven způsob a harmonogram monitorování plnění závazků vyplývajících pro ČR z Bruselského protokolu na technické úrovni v rámci stávající česko-rakouské bilaterální dohody.

Plnění opatření uvedených v příloze I Bruselského protokolu