Spolupráce se sousedními státy

Německo

Rámec spolupráce s Německem určuje Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou SRN o úpravě otázek společného zájmu týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením, v níž je mj. zakotveno pravidelné konání bilaterálních jednání. Obě strany se pravidelně, jednou ročně, informují o vývoji mírového využívání jaderné energie, o situaci v oblasti legislativy týkající se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením, zkušenostech z provozu jaderných zařízení včetně systémů zajištění jaderné bezpečnosti a ochrany před ozářením a o výsledcích sledování emisí a imisí z jaderných zařízení a radioaktivity v životním prostředí.

Polsko

Rozsah spolupráce s Polskem vyplývá z Dohody o včasném oznamování jaderné nehody a výměně informací o mírovém využívání jaderné energie, jaderné bezpečnosti a radiační ochraně s Polskou republikou, upravující poskytování informací o vývoji v oblasti využívání jaderné energie a o právních předpisech týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení, radiační ochrany, přepravy radioaktivních materiálů a nakládání s jadernými odpady. Dohoda počítá s dvouletým cyklem pravidelných setkání zástupců obou stran.

Rakousko

Spolupráce s Rakouskem probíhá podle Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o úpravě otázek společného zájmu týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením. Dohoda obsahuje mj. ustanovení o povinnosti vzájemně se jednou ročně informovat o svých právních předpisech a správním uspořádání týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením a o svých jaderných programech, včetně stávajících jaderných zařízení, o zkušenostech získaných z provozu jaderných zařízení a z provádění jaderných činností.

Melkský proces

Za účelem dalšího rozvoje dobrých sousedských vztahů mezi Českou republikou a Rakouskou republikou byl dne 12. prosince 2000 v Melku podepsán "Protokol z jednání mezi českou a rakouskou vládou, vedených premiérem Zemanem a spolkovým kancléřem Schüsselem za účasti komisaře Verheugena", "Protokol z Melku". Tímto krokem byl zahájen tzv. melkský proces. V jeho rámci se uskutečnila řada třístranných expertních jednání, na kterých byly diskutovány otázky týkající se jaderné elektrárny Temelín, od jaderné bezpečnosti až po vliv elektrárny na životní prostředí (viz zpráva Evropské komise postoupená dopisem C. Waeterloose). Mezi diskutovaná témata patřila např. problematika havarijní připravenosti a stanovení zóny havarijního plánování. Proces vyvrcholil další schůzkou představitelů ČR - premiéra M. Zemana, Rakouska - kancléře W. Schüssela a komisaře Evropské komise G. Verheugena v Bruselu 29. listopadu 2001. Na jednání byl přijat dokument Závěry melkského procesu a následná opatření, tzv. Bruselský protokol (anglický originál, český neoficiální překlad). Sledováním implementace závazků formulovaných v tomto dokumentu byli pověřeni za českou stranu ministr zahraničních věcí a za rakouskou stranu ministr lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství. Oběma ministry byl v prosinci 2001 podepsán Časový plán (Road map) (anglická verze tzv. Roadmap, český překlad), kterým byl stanoven způsob a harmonogram monitorování plnění závazků vyplývajících pro ČR z Bruselského protokolu na technické úrovni v rámci stávající česko-rakouské bilaterální dohody.

Plnění opatření uvedených v příloze I Bruselského protokolu

Slovensko

V souladu se  Smlouvou mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci v oblasti státního dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení a státního dozoru nad jadernými materiály se konají pravidelné výroční schůzky mezi zástupci dozorných orgánů obou států. Spolupráce probíhá také formou konzultací nad konkrétními problémy na úrovni inspektorů a pracovníků různých stupňů řízení, pravidelně se organizují společné inspekce na vybraných zařízeních.